A doufám, že vhodně koncipovaný projekt přiměje přírodu, aby mi umožnila přivinout k prsu mnou porozené robátko a ušetří mě potíží s prostatou.

Pane Netusile problem je prave v tom, ze stat zenam VUBEC NECO DAVA - protoze pokud chce davat, tak musi na druhe strane BRAT - Vy nejste zastance uplne rodiny, jejiz jedinci jsou alespon z poloviny vydelecne cinni???? Jsem zvedav, co napisete - rozvazte to dobre, pac pokud napisete pitomost, budu pozadovat zpet sezranej navijak, prut, podberak i stolicku.

Svět můžů a žen diktovali vždy z pozice své fyzické síly jen muži a nechtějí se tohoto "privilegia" - kolosu s hliněnýma nohama, vzdát. Tisíciletými klišé, která si sami vymysleli, se dostávají do pasti. Sami muži si určili, co muž dělat bude, co možná jen za určitých podmínek a co už vůbec ne, protože je to pod jeho úroveň. A o to poslední vlastně běží. Zamyslíme-li se nad životem jako takovým, nic by nemělo být muži ani ženě pod úroveň, pokud chtějí žít život se vším dobrým i zlým, co přináší. Vůbec by nemělo docházet k rozdělování mužských a ženských činností. Ať každý dělá, co umí, co ho těší a třeba i netěší, protože i některé nepopulární práce se vykonat musí. Většinou to ale v domácnostech dopadá tak, že nepopulární věci vykonávají převážně ženy. A to je ta past pro muže! Nevydržel by s ostatními chlapy, kdyby se profláklo, že doma spolu se ženou maká jak o život. Protože ty nejsprávnější okruhy zájmů správného chlapa jsou, mj. sex, aklohol, sport, politika, práce - jakoby ženy nebyly zaměstnané - a u někoho snad ještě jeho hoby. Vše ostatní je podle většiny mužů záležitost ženských. A cože je to ostatní? Denodenní provoz domácnosti, kde 100xnic by umořilo osla, natožpak jednu ženskou, na které jediné to v mnohých rodinách všechno visí. Vezměme si domácnost jako malý rodiný hotel: v něm je tolik zaměstnanců, kolik je potřeba, aby bylo čisto, uvařeno, uklizeno, vypráno, vyžehleno, nakoupeno, postaráno o zábavu i povinnosti. A tohle všechno považuje většina mužů za podřadné a ponižující, tohle všechno ve většině domácností musí vykonávat jen ženy, samozřejmě vedle svého povolání. Když se ozvou, jsou hnusné feministky a pánové se uchylují ke křečovitým výpadům bez hlavy a paty, jako někteří v této diskusi. Jejich tragedie nespočívá v tom, jakou fialovou slinu ze sebe na úkor žen vypustili, jejich tragedie spočívá v tom, že kvokají ta svoje nejsprávnější chlapská témata v dobrém rozmaru, aby si je náááhodou jejich kolegové/kamarádi nevybrali jako terč posměchu. Posměchu za co? Muž, který svoji ženu i rodinu nejen miluje, se podílí na veškerém chodu a provozu domácnosti (malý hotel) a nepindá něco o typicky mužských a ženských pracech. Neplete si společnou domácnost s hotelem se 100% servisem, který zajišťuje jedna jediná osoba - žena. Není-li však dost silný - má jedinou starost: hlavně se chlapům nepodřeknout. Časem si tento dvojí život vybírá daň na obou stranách partnerů. Vztek střídá lítost. Útěk za jinou, samozřejmě lepší láskou. A znovu rozchod a nový vztah, nový kolotoč stále stejných povinností. Kruh se tak uzavírá do skutečně neřešitelné pasti. Na druhé straně je kolem nás dost mužů, kteří přetěžkou káru života táhnou s partnerkou i svými dětmi ROVNÝM DÍLEM a nevedou trapné řeči o ryze ženské nebo mužské práci. Jsou oproti vzorku NĚKTERÝCH mužů v této diskusi, kvokajícímu proti ženám, naštěstí v převaze. 

Tož tak, paní Jano.