Rozmluva s Dr. Jiřím Kochem, donedávna vedoucím sekce DVPP  Pedagogického centra (PC) Brno. V průběhu reorganizace PC se stal pracovníkem vznikajícího jediného PC v Praze, detašované pracoviště Brno. Druhým diskusním partnerem byla  Mgr. Jana Nejezchlebová, vedoucí oddělení knihovnictví Moravské zemské knihovny (MZK) v Brně.

Pane doktore, vaše práce jako jednoho z vedoucích  pracovníků PC byla až dosud zaměřena na vzdělávání  pedagogických pracovníků škol. Loni na konci listopadu, jste podobně jako už v roce 2002,  spolu s Moravskou zemskou knihovnou uspořádali celodenní konferenci s názvem: Informační gramotnost – vědomosti a dovednosti pro život. Kterým školským pedagogům především byly tyto konference určeny a  co si  od nich slibujete?

Učitelům základních a středních škol, kteří se starají také o školní knihovny, učitelům informatiky a také ředitelům. Ředitelé mají nejen vědět o práci knihovny, ale do jisté míry jí rozumět, aby byli i motivovaní vytvářet pro činnost knihovny podmínky.  Jde o to, budovat z tradičních školních knihoven moderní informační centrum školy s moderními technologiemi. Pozvali jsme na naše konference i zájemce z jiných krajů.

V polovině letošního ledna se na Ministerstvu informací ustavilo celostátní Forum pro informační gramotnost. To je také krok kupředu k nové kvalitě  práce s informacemi a její výuce ve školách. Na všech středních a větších úplných základních školách by měla být pro knihovnu vyčleněna minimálně jedna vhodná místnost, kde by byl dostupný knižní a časopisecký fond, internet, skener, počítače, promítací technika. Kde by bylo dost prostoru na studovnu, a kde by informovaný odborník  poskytoval odborné služby učitelům i žákům.

Chtěl bych zdůraznit,že informační gramotnost není jen dovednost vyhledávat a případně zpracovávat informace moderní technikou. Konec konců by se to dalo udělat, a dělalo se to donedávna i bez ní. Je to především smysluplné zpracovávání a využití získaných informací jako prostředku k dosažení vytčeného cíle.

Jak mohou i starší učitelé získávat dovednosti ve využívání neustále se vyvíjejících moderních technických zařízení k získávání informací? Nejsou malé školy a zejména vesnické malé školy v nevýhodě?

Na malých školách, zejména na malých vesnických školách, skutečně nemůže být  potřebné technické vybavení a často je nutno spojit knihovnu školní a  knihovnu obecní. Určité vybavení má však dnes každá škola a mládež je velice  motivovaná pro práci s počítačem. Běžně jej mívají rodiny doma. Školy dostávají peníze na vzdělávání učitelů, PC a jiné vzdělávací instituce  neustále pořádaly  kurzy počítačových dovedností a práce na internetu i s jinou soudobou  technikou pro učitele bez omezení věku. Není to tak drahé, ale starší člověk potřebuje motivaci a vůli vytrvat. Já jsem původně profesí matematik, ale už před invazí počítačové techniky do škol a domácností po roce 1990 jsem pracoval dlouho v počítačové oblasti mimo školství. Později, jako pracovník ve vzdělávání učitelů, jsem  získal také vhled do problémů využití informační techniky, do pedagogického působení na základních a středních školách, zejména v informatice.

Vím, že mně můžete říci, že moje třetí otázka je trochu  od věci. Protože vás však znám a dovedu si vás představit v úloze učitele, a to učitele laskavého ke každému,  a přitom intenzivního a cílevědomého, který dokáže pracovat úspěšně s každým žákem, řekněte, jaký by měl být dnešní učitel?

Stejný, jako ve všech dobách: Základní postoj, z něhož musí učitel vycházet, je láska k dětem. Každý dobrý učitel musí mít děti především rád. A je jedno, je-li to učitel přírodopisu, jazyka, matematiky či tělesné výchovy.  Myslím, že není dobré, snažit se z každého žáka  nebo studenta vychovat hned odborníka v příslušné oblasti. Jde o to, dát dětem solidní základ, pro „svůj“ obor je získat, nadchnout, vzbudit v nich  touhu po dalším studiu. Jednat s nimi přitom laskavě. Nečinit předměty, které jsou pro mnohé z nich těžké, ještě těžšími. Dát jim poznat, co to je úspěch, radost z výsledků. Jako matematik a deskriptivář jsem přesvědčen,  že to výrazně platí pro tyto dva předměty, které se mnohým žákům zdají těžké, stejně jako pro vzpomínanou informatiku, o níž jsme si  dnes zajímavě povídali.

Paní  magistro Nejezchlebová,  kdybyste jako vedoucí oddělení knihovnictví  Moravské zemské knihovny v Brně měla stručně vyjádřit, co práce MZK obnáší a jak je zaměřena na pomoc základním a středním školám, co byste sdělila ?

MZK je univerzální vědecká knihovna zaměřená na  vysokoškolské odborné zájmy. Plní také funkci krajské knihovny pro Jihomoravský  kraj a  koordinuje práci veřejných a odborných knihoven, tedy i knihoven vysokoškolských a školních. Naše podpora práce školních knihoven má i krajský přesah. Využívají ji i školy mimo náš kraj.

Děláme specializované knihovnické kurzy pro vedoucí školních  knihoven. Až dosud to bylo ve spolupráci s PC Brno. Absolventi dostávali od PC akreditační osvědčení. Tyto kurzy nabízíme průběžně podle zájmu.  My jsme odborným garantem, PC to mělo v programu dalšího vzdělávání učitelů. Obvykle se  kurz uskuteční, když se přihlásí více než 10 zájemců. Doufáme, že i v budoucnu bude naše práce pokračovat, i když  PC v dosavadní podobě jsou rušena a na jejich straně dochází k reorganizaci, která potrvá až do letních školních prázdnin.

Od července je založen Klub školních knihoven, u jehož zrodu Moravská zemská knihovna stála. Jeho internetová adresa je  http://skip.nkp.cz/odbKSK.htm

Řekněte nám o něm něco víc.

Jeho zakladateli jsou většinou mladí odborníci v informačním a knihovnickém oboru. Jedním z cílů je zprostředkování informační gramotnosti učitelům   a žákům a dalším zájemcům. Klub školních knihoven si uvědomuje naléhavou potřebu legislativy pro školní  knihovny a současně i řešení materiálních podmínek pro jejich vznik a další rozvoj. Snahou klubu je soustřeďovat knihovníky ze školních a dalších knihoven a ostatní odborníky v úsilí o získávání podkladů a zkušeností pro zlepšování pracovních možností školních knihoven.

Samozřejmě nemyslíme informační gramotností pouhé počítačové dovednosti. Ty jsou jen moderní technickou pomůckou. Nejzákladnější dovedností zůstává pro každého uvědomělé čtení. Bez něho to nejde. Dítě, které od počátku není vedeno k dovednosti dobře porozumět obsahu přečteného a umět nově nabytých vědomostí kreativně používat k vytčenému cíli, zůstává zatíženo nepřekonatelným  handicapem pro práci s informacemi – nemůže se např. bez cizí pomoci učit z učebnice , což každá základní škola  od čtvrté a páté třídy požaduje. Je handicapováno vlastně pro život v soudobé společnosti vůbec.

Za to většinou může škola.  Z vlastní učitelské praxe vím, že na prvním stupni se část dětí uvědoměle číst nenaučí - bývala to čtvrtina či  pětina žáků v každé třídě. Na druhém stupni, kdy se již učitelé střídají a ukládají samostatné studium z textů ve většině předmětů, není takový žák už schopen udržet krok. Informační gramotnost včetně uvědomělého čtení  by podle mého měla být pokládána za základní právo každého člověka.  Jaký je váš názor?

Myslím si to také. Ostatně velmi stručná definice informační gramotnosti je, že  IG je podmínkou fungování informační společnosti a znamená zvládnutí práce s informacemi s využitím informačních a komunikačních technologií. Školní knihovna, jež je společná pro žáky i učitele, je  vybavena multimediálními zdroji podporuje čtenářství i práci s informacemi, je informačním centrem školy.

Jestliže škola nemá samostatného knihovníka, je to práce pro učitele velmi náročná. Přesto existuje v našem kraji již řada příkladů, kde díky zájmu a dobré práci učitelů školní knihovna na větší škole funguje. Má přístup na internet a možnosti propojení na knihovny mimo školu. Tedy např. MZK, Knihovnu Jiřího Mahena atd.

Děkuji vám, paní magistro i vám pane doktore, za zajímavé informace o spolupráci Moravské zemské knihovny a dosavadního Pedagogického  centra, jež se staralo o vzdělávání pedagogických pracovníků škol. Přeji nám všem, aby zrušením PC tato smysluplná práce neutrpěla a aby pro ni byla nalezena co nejdříve jiná vhodná organizační základna.