Před vchodem do veletržního centra Olympia v Londýně to letos v lednu vypadalo jako před stadionem v den nejdůležitějšího fotbalového zápasu sezóny. Lidé, kteří směřovali dovnitř, však nemávali klubovými vlajkami, ale pečlivě studovali mapy, aby si co nejlépe naplánovali den. Ve dvou centrálních halách totiž vystavovalo více než 550 společností od velkých a známých jako Microsoft, Dell nebo Apple až po nováčky na trhu.  K mání bylo více než 90 seminářů a nespočet panelových debat a prezentací.

Britská vládní politika Výpočetní technika do škol zajistila v posledních dvou letech obrovské zlepšení v počítačovém vybavení vzdělávacích zařízení. Vláda například vyčlenila více než 200 miliónů liber (9,2 miliardy korun) jen na nákup interaktivních tabulí. Dnes je alespoň jedna v 63 procentech škol prvního stupně a 92 procentech druhého. Na veletrhu byla alespoň jedna téměř v každém stánku a aplikace pro interaktivní tabule byly zjevným hitem.

Také rozšiřující se počet škol, které jsou připojeny k internetu prostřednictvím vysokorychlostního připojení ADSL, přináší nebývalé možnosti dalšího vývoje vzdělávání. Ve Velké Británii si už dnes školy mohou vybrat z mnoha možností tzv. virtuálních výukových platforem, na jejichž základě si mohou vytvářet vlastní komplexní výukové prostředí. Na veletrhu měli pedagogové v sekci Nesta Futurelab možnost seznámit se s dvanácti nejprogresivnějšími projekty, které už na jednotlivých školách nebo i v celých školních okresech fungují. Ať už stojí na jakémkoli základě, umožňují zpřístupnit žákům kurzy (vlastní nebo přístupné na internetu), sledovat jejich práci, hodnotit ji, přidávat, ubírat či upravovat písemné, zvukové i obrazové materiály, organizovat videokonference a videopřednášky nebo třeba nacvičit „videooperu“.

Zdaleka ne všechny děti však mají možnost chodit do takové školy budoucnosti. Překotný nárůst technických i finančních  možností přináší i problémy. Na mnohých místech  sice interaktivní tabule, digitální kamery či laptopy přibyly, ale ne všichni učitelé si s nimi vědí rady. Loňská zpráva o výpočetní technice ve školství vydaná školní inspekcí Ofsted (Office for Standards in Education) sice říká, že učitelé si v této oblasti věří více než kdy dřív, ale výzkum BESA (sdružení dodavatelů výukové techniky) naopak ukázal, že počet učitelů prvního stupně, kteří si  s počítači rozumí, klesl jen za poslední rok ze 74,8 na 61,9 procent. Není proto divu, že vzdělávání učitelů je vládní prioritou. „Chci, aby každý učitel měl příležitost  doplnit si své znalosti v oblasti výpočetní techniky,“ řekla ve svém zahajovacím projevu ministryně školství Ruth Kellyová.

Kromě vzorových příprav či videoklipů s ukázkovými hodinami přístupných  po internetu oznámila na veletrhu také vytvoření Národního registru výpočetní techniky (The National ICT Register) - databází škol, které jsou v této oblasti napřed. „S pomocí této databáze může každý, kdo hledá nějakou radu, navázat kontakt se školou, která už má příslušné zkušenosti,“ řekla ministryně.

Na výstavě byla v této oblasti v centru pozornosti Teachers´ TV – televize pro učitele, jejímž prostřednictvím mají od února pedagogičtí pracovníci možnost nahlédnout do tříd v jiných školách a být tak v kontaktu s nejmodernějšími výukovými trendy. A budoucnost, alespoň soudě podle letošního veletrhu BETT, patří individualizaci výuky pomocí komplexních výukových platforem, využití laptopů a interaktivních tabulí a začlenění výpočetní techniky do celého chodu školy.