Dobrý den,

autoři v jistě zajímavém článku také napsali:

Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech. Lze to ilustrovat např. pomocí indexu ISEI, zkonstruovaného a používaného v OECD: lepší majetkové a společenské postavení finských rodičů se ve statistice jen maličko odráží v lepších výsledcích tamních žáků - dokonce nejméně ze všech zkoumaných zemí - prostě na bohatství rodiny vzdělanost děcka nezávisí. Oproti tomu Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce. Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti  sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu). Finské děti jsou tedy ve výzkumech  PISA úspěšné nepochybně také díky tomu, že školství podporuje inkluzivní přístup, že je zcela neselektivní a bez ohledu na rodinné zázemí zajišťuje všem dětem rovný přístup ke  vzdělávání. Tento faktor naopak u nás nijak uspokojivý není a může posouvat celkové výkony našich žáků spíše pod mezinárodní průměr.

Myslím, že tady autoři trochu "ujeli". Předpokládám, že skutečně platí, že mezi zeměmi, kde "školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce" jsou zároveň země, kde jsou výsledky testů horší, a naopak. Přitom to zřejmě není pravidlem, samotní autoři článku píší "Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti  sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu)". Zřejmě tedy mezi těmito dvěma fakty existuje jistá korelace (matematický vztah, dá se přesně vyčíslit nepříliš složitým vzorcem). Autoři už nepíší, jak velká je tato korelace. Jistě však sami dobře vědí, že existence sebetěsnější korelace mezi dvěma jevy nemusí vůbec znamenat, že tyto jevy mají skutečně nějaký vztah příčiny a následku! Vučebnicích statistiky se uvádí k tomu mnoho příkladů, třeba: jistě velmi dobře platí, že pokud v Praze mrzne, pak v Ostravě lidé chodí teple oblečeni. Neznamená to ale, že jejich oblékání závisí na tom, jak je v Praze, důvodem je společná třetí příčina, totiž že v celé naší republice je zima.

Vyvodit tedy v článku z (nijak neupřesněné) korelace závěr, že "Finské děti jsou tedy ve výzkumech  PISA úspěšné nepochybně také díky tomu, že školství podporuje inkluzivní přístup, že je zcela neselektivní a bez ohledu na rodinné zázemí zajišťuje všem dětem rovný přístup ke  vzdělávání." je velmi odvážné a myslím, že nesprávné. Přitom to zdánlivě silně odpovídá opakované snaze některých našich politiků rušit víceletá gymnázia, proto mě to tak dopálilo.

Je řada zemí, které mají důsledně jednotné, integrované (inkluzivní)  základní vzdělávání jako Finsko a jsou v PISA daleko podprůměrní. Korelace mezi "jednotným vzděláváním" a  "úspěchem v PISA" není žádná. Tvrdit opak je nepravdivá,nezodpovědná, povrchní (u nás mnohdy politicky cílená) interpretace výsledků PISA. Je celá řada jiných faktorů odlišných od stavu u nás, které jsou pro úspěch Finů rozhodující.   Vysoká úroveň přípravy učitelů, individuální přístup k žákovi, malý počet žáků ve třídě, historické kořeny a spojitost finského školství ( u nás půl století  školství přizpůsobené jedné ideologii), nejvyššší výdaje na žáka ( V ČR téměř nejnižší), autorita učitele a školy jako kulturního centra v obci. Není to Ministerstvo školství, politický orgán, ale Národní ředitelství pro vzdělávání, které určuje programy vzdělávání v hlavních směrech, každá škola má vlastní projekt vzdělávání.                                                    (Korelace "Finský úspěch v PISA" - "Jednotná základní škola" má stejnou hodnotu jako "Finský úspěch v PISA" - "Finové jsou blond".)

Více o tom v článku Zdeněk Frynta: Nadaní a škola ve výsledcích výzkumu PISA-2000; Pedagogická orientace 3, 2003, str. 86-95 .