„Pokud jde o vliv školského zákona na běžnou výuku ve školách, lze uvést, že zákon otevírá pod vedením rámcových a školních vzdělávacích programů větší prostor pro učitele, a to zejména pokud jde o výběr a uspořádání učiva i volbu … postupů ve výuce. Na základě RVP si školy vypracují vlastní školní vzdělávací programy, čímž se posiluje větší samostatnost škol, které tak mohou zohlednit své záměry a plány, a přizpůsobit více charakter vzdělávání místním potřebám a očekáváním žáků a jejich rodičů. Zákon tímto způsobem otevírá školám dostatečně široký prostor a záleží na nich a zejména na jednotlivých učitelích, jak tohoto prostoru využijí a … motivaci, zda přijmou navrhovanou reformu a její jednotlivé kroky za vlastní, či nikoliv.“

Vyhodnocení ponechám na vás – čtenářích. Jen doplním ještě dva citáty, které jsem si právě dnes přečetla v březnovém čísle Moderního řízení:

„Kvalita lídra je dána jeho schopností formulovat a realizovat vizi. Velcí lídři dokážou i té nejvšednější práci vtisknout smysl a nudnou, únavnou činnost naplnit a ozvláštnit posláním, které lidi spojí dohromady. Dokážou lidi motivovat a energetizovat, tzn. v každém člověku probudit to nejlepší, co se v něm skrývá.“ (Co by měl dělat ideální lídr?, Moderní řízení 3/2005, str. 60)

„Vůdce je člověk, který dokáže přimět druhé lidi, aby dělali něco, do čeho se jim nechce, a aby to dělali rádi.“ Harry Truman, americký prezident (Teorie versus praxe leadershipu, Ivana Hloušková, Moderní řízení 3/2005, str. 63)

Jistě už v duchu namítáte, jak je to s našimi ministry, že jsou to funkce politické, že mají do lídrů daleko, že jim jde o úplně jiné věci atd., atp. Určitě máte pravdu, ale jsou to také lidé, kteří svými koncepčními a legislativními produkty a nastavenými podmínkami financování ovlivňují dennodenní realitu života každého z nás. Změna, jako je odstartovaná kurikulární reforma, je hluboký zásah do života lidí ve školství a všichni by měli především porozumět jejímu smyslu a přijmout ho za svůj. Obávám se, že se to nestalo. Nikdo jim to totiž (a stejně tak i rodičovské veřejnosti) oficiálně nevysvětlil, natož, aby je přesvědčil. Podobnými projevy, jako byl ten citovaný, se to stane těžko. Kdo jiný by to měl ale udělat, než „první dáma“ resortu?

Kurikulární reforma a nový školský zákon jsou nástroji uskutečňování vize, ke které má naše školství směřovat. Je to právě ministerstvo, které má po důkladné přípravě ve spolupráci s odborníky stanovovat vize, cíle, strategii a „pravidla hry“. Nejenom stanovovat, ale také je obhajovat, vysvětlovat a zajišťovat podmínky. Má na to celé štáby lidí. Jestliže je situace taková, jakou školský terén signalizuje, pak tento základní úkol rozhodně plněn není.

Pro úspěch reformy nestačí, že ministerstvo připravilo zákon, kurikulární dokument, uspořádalo semináře o RVP v krajích a chystá evaluační systém. Měla předcházet také masivní osvětová kampaň, dlouhodobé a systematické vzdělávání učitelů a zabezpečení finančních a materiálních podmínek.