Na uspořádání prvního setkání jsme dokonce dostali od AISIS grant a do Prahy se rozhodli přijet zástupci základních škol jak z Moravy – z Příboru, Moravských Budějovic, Boru i Janovic, tak z Čech – Kraslic, Nechanic a Chomutova.

Na úvodní společenský večer dorazilo celkem 25 učitelů (spíše učitelek a ředitelů) ze sedmi zúčastněných škol. Z pořádající školy Benita Juáreze přišlo posedět a podebatovat si s kolegy taky více než 20 učitelů. Po vystoupení školního souboru Bělásek mohla volná zábava začít – srazili jsme stoly dohromady a pomalu se začali seznamovat. Vedení škol se znalo dobře – vždyť spolu minulý školní rok jsme strávili sedm víkendů, učitelům to však taky netrvalo dlouho.  Za doprovodu piána došlo i na společný zpěv a v závěru i na tanec.

V pátek ráno jsme se všichni zúčastnili projektu Napříč školou II, který byl připraven pro žáky 4.-9. tříd pořádající školy. Na začátku projektu si žáci ve svých kmenových třídách vylosovali skupinu, ve které pak celé dopoledne pracovali. Po úvodní seznamovací dílně si každá skupina zvolila šéfa, který si došel do ředitelny pro úkoly. Soutěž napříč školou vypukla na začátku velké přestávky (to abychom nerušili děti v 1.-3.ročníku). Každá skupina měla během 20 minut odpovědět na 20 otázek týkajících se školy (např. kdy byla škola postavena, jak se jmenoval její architekt, jaké je telefonní číslo do ředitelny, ale i kolik je ve škole schodů, hasících přístrojů či míst k sezení ve školní jídelně, …). Úspěch skupiny závisel na dobré organizaci – rozdělení otázek záleželo na šéfovi skupiny. Následovala kooperativní dílna – děti se rozdělily do trojic, pokud možno různého věku, a společně zhotovovaly koláž. Do daného příběhu vymýšlely jeho název, jména postav, jejich charakteristiku, kreslily, lepily a vystřihovaly. Na závěr celá skupina vybírala nejlepší koláž, a ta byla pak vystavena v hale školy.

Úkolem tvůrčí dílny bylo připravit a nazkoušet dramatické vystoupení – skupina si vymyslela jméno a pak skládala oslavnou báseň nebo píseň na školu. Výsledek pak na závěr projektu předvedla v aule ostatním. Vystoupení se museli zúčastnit všichni členové skupiny.  V porotě zasedli zástupci všech zúčastněných škol a bodovali jednotlivá vystoupení – vítězná skupina Kuličky s písní Velký třesk zhudebnila historii školství od J. A. Komenského přes Marii Terezii až po současnost – jejich píseň končila verši: „Když sečteme její klady, chodíme sem celkem rádi“.  Šéfka skupiny získala školní tričko a všichni členové pak klíčenky se školním znakem.

Požádala jsem všechny zúčastněné, aby projekt zhodnotili. Téma projektu i jeho organizace se líbila, byla oceněna i dobrá spolupráce učitelů se šéfy skupin. Vedení školy a učitelům vzkázali:

• Klobouk dolů, máte šikovné učitele.
• Elán a nové podobné nápady.
• Jste dobří, pokračujte dál.
• Vyzdobte si více třídy, působí to lépe.
• Dělat projekty je fajn, pokračujte v tom (jenom bych ve třídách uvítala víc světla, vadily mi zatažené závěsy a žaluzie…)
• Někteří učitelé by se měli lépe připravovat na aktivity, hlavně na to, jak vysvětlí jednotlivé kroky, v některých skupinách učitel nezvládl organizaci (žáci nedělali to, co měli, a učiteli to nevadilo). Je vidět, kdo je zvyklý užívat skupinovou práci a kdo tomu věří. Ve třídách je šero.
• Velmi hezky připraveno, pěkný přístup k dětem, možná u některých učitelů větší zainteresovanost při přípravě projektu.
• Velkou pochvalu za výdrž a organizaci projektu – chce to hodně práce, nervů, tvůrčích nápadů – vydržte, bylo to super!

Nejvíce nás potěšil vzkaz kolegyně Vladimíry Staré ze ZŠ Bory: “Hodně zdaru! Kdybych bydlela v Praze, dala bych své děti na vaši školu!“

Po obědě ve školní jídelně následovala prezentace jednotlivých škol. Jako první seznámil Emanuel Pavlík ostatní s tím, jak probíhá vzdělávání učitelů formou víkendových kurzů na pořádající škole – v roce 2003 jsme pod vedením lektorů ze sdružení Egredior uspořádali dvě Týmové sborovny, letos koncem srpna Kurz týmové spolupráce pod vedením lektorů z Centra dohody. Návod, jak získávat granty, nám připravil Zdeněk Pečenka, ředitel školy z Kraslic, o spolupráci s rodiči vyprávěly Mirka Zvěřinová a Hana Plačková z vedení ZvŠ z Moravských Budějovic. Miloslav Chrobák (zvaný Brouk), ředitel malé školy z Janovic, si připravil přenášku na téma: Datel aneb jak šplhat trochu jinak a moc zajímavý projekt „Mravenci“ pro 2. třídu představila mladičká učitelka Lada Rejmanová ze základní školy v Příboru. Ředitelka Vlasta Marková z Chomutova nás seznámila s tím, jak jejich škola spolupracuje s Vězeňskou službou ve Všehrdech. Na závěr nám ředitel František Eliáš ze ZŠ Bory ukázal organizaci atletického čtyřboje Železný mužíček, na které spolupracují tři školy z okolí. Na další ukázky práce jednotlivých škol už nedošlo – večer nás totiž čekalo divadelní představení Každý rok ve stejnou dobu v Divadle bez zábradlí.

V sobotu byla pro družstva z mimopražských škol připravena hra po Praze. Každé družstvo dostalo mapu Prahy a list s otázkami a doplňovačkou, v jejíž tajence byl ukryt název restaurace, kde je čekal závěrečný oběd. I když nám počasí nepřálo a celé dopoledne pršelo, orientační hry se zúčastnilo pět družstev, dokonce i pořádající škola vytvořila jedno! Všem se podařilo úkol splnit a u oběda si vyprávěli o záludnostech hry. Domů jsme se rozjížděli s pocitem, že to nebyl ztracený víkend, a už se těšíme na další setkání (na jaře na Moravě?).