Za slabinu svého vzdělání označují absolventi úroveň jazykové vybavenosti a zvládnutí práce s výpočetní technikou.

Mladí lidé všech vzdělanostních kategorií mají problémy s nalezením zaměstnání přibližně do 25 let věku. Poté se jejich situace výrazně zlepší. S jakými problémy se absolventi jednotlivých skupin oborů na trhu práce potýkají, jak zpětně hodnotí získané vzdělání a co je vede k tomu, aby hledali práci v jiném oboru, než v němž se připravovali – to vše shrnuje obsáhlá publikace Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2003, kterou zpracoval Národní ústav odborného vzdělávání. Publikace je součástí rozsáhlého projektu ministerstva školství nazvaného Informační systém o uplatnění absolventů škol (ISA).

Mladí lidé přicházející na trh práce v České republice jsou rizikovou skupinou, Jejich míra nezaměstnanosti o něco více než dvojnásobně převyšuje obecnou míru nezaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel (10, 8% v lednu 2004). Tento stav na trhu práce je ve světě běžný, neboť absolventi škol jsou znevýhodněni nedostatkem praktických zkušeností. Při hledání pracovního místa však mohou konkurovat jinými přednostmi - zejména aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi nebo větší profesní flexibilitou.

Situaci absolventů určují i regionální podmínky na trhu práce

Absolventi škol mají problémy s uplatněním zhruba do 25 let, po této věkové hranici se jejich situace výrazně zlepší a ustálí. Míry nezaměstnanosti jsou poté rozloženy podle obvyklého schématu – nejnižší míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci (2 %), dále lidé s maturitou (4 %), vyšší úroveň nezaměstnanosti je patrná u vyučených (7 %) a nejvyšší (20 %) u lidí, kteří mají pouze základní vzdělání. Ti mají navíc problémy s uplatněním po celé své ekonomicky aktivní období.

Úspěch absolventů při hledání práce výrazně závisí na regionálních podmínkách trhu práce. Je to dáno jak rozdíly v obecné míře nezaměstnanosti, tak rozdíly v hospodářské situaci v jednotlivých krajích. Z hlediska regionálního jsou nejpříznivější podmínky pro uplatnění na trhu práce v Hl. m. Praha, nízkou míru nezaměstnanosti absolventů škol má Jihočeský kraj a Plzeňský kraj. Naopak mezi kraji nejvíce postiženými nezaměstnaností absolventů škol jsou kraje Moravskoslezský, Ústecký a Olomoucký.

S problémy se potýkají zejména stavaři, strojaři a zemědělci, příznivá situace se dlouhodobě projevuje ve zdravotnických oborech

Podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti se vlivem zvýšení celkového počtu nezaměstnaných snížil o 0,9 p. b. na současných 10,3 %. Vysoké jsou hodnoty míry nezaměstnanosti u absolventů strojírenských, stavebních učebních oborů a oborů služeb (především kadeřníci). Zvýšené míry nezaměstnanosti se objevují i ve všech kategoriích vzdělání u zemědělských oborů. Jako problematická se v současné době u maturitních oborů začíná jevit skupina oborů Podnikání v oborech, neboť poptávka po nich je již zřejmě naplněna.

Dobré postavení na trhu práce mají i absolventi  maturitních oborů potravinářských, ekonomických a elektrotechnických, nejhorší je situace absolventů zaměřených na veřejně-správní činnosti. Příznivá situace se projevuje dlouhodobě ve zdravotnických oborech, kde jsou ve všech kategoriích vzdělání míry nezaměstnanosti nejnižší. (Tyto informace vycházejí ze tříletých průměrů hodnot měr nezaměstnanosti, které jsou v publikaci uváděny.)

Důvody, proč hledat práci v jiném oboru: situace na trhu práce, špatné platové podmínky a dojíždění

Hlavním důvodem pro práci v jiném oboru se na straně objektivních faktorů je především situace na trhu práce, nedostatek pracovních příležitostí ve vystudovaném oboru. Ze všech mladých lidí, kteří pracují v jiném oboru, práci v oboru nesehnalo 34 % z nich. Relativně častěji se tento důvod vyskytoval u maturantů (39 %) a absolventů s terciární úrovní vzdělání (36 %).

Naopak špatné platové podmínky ve vystudovaném oboru jsou nejfrekventovanějším důvodem pro práci v odlišném oboru v kategorii vyučených, kde se tento důvod uplatnil v 31 % případů. Nedostatečné platové ohodnocení je celkově druhým podstatným motivem pro rozhodnutí pracovat v jiném oboru, hlavní roli hraje u 27 % dotazovaných.

Třetím nejčastějším důvodem, který ovlivňuje rozhodnutí pracovat v jiném oboru, je velká vzdálenost od místa bydliště a tedy nutnost dojíždění. Ukazuje se, že celkově poměrně nízká prostorová mobilita a ochota stěhovat se za prací, se podobně jako v celé populaci, vyskytuje i u mladých lidí, kteří v mnoha případech dávají přednost změně profese před nutností změnit bydliště (a je shodná i napříč regiony).

Úroveň jazykových znalostí, které škola předává, hodnotí kladně jen 48 % absolventů

Přibližně 86 % mladých lidí je spokojeno  se svou  kvalifikací a své znalosti a dovednosti považuje za dostatečné 80 % dotazovaných. Nejvíce spokojenou skupinou jsou vysokoškoláci. S klesající úrovní vzdělání se příznivé hodnocení snižuje. Na opačném pólu nejméně spokojených najdeme podle očekávání absolventy, kteří ukončili vzdělání na úrovni základního vzdělání, tedy úrovni z hlediska dobrého uplatnění na trhu práce velmi nízké a v podstatě nedostačující.

Z pohledu jednotlivých dovedností hodnotí absolventi nejlépe získané všeobecné znalosti a rozhled, ke kterým se kladně vyjadřuje 76 % mladých lidí. Poměrně pozitivně je hodnocena i úroveň odborných teoretických znalostí, s nimiž je spokojeno 75 % mladých

lidí. Úroveň jazykových znalostí hodnotí dobře jen necelá polovina mladých lidí – konkrétně 48 %. Výrazným požadavkem na absolventy je v současné době zvládnutí práce s výpočetní technikou. S touto skutečností se ale školy nedokáží vyrovnat,  absolventi tuto dovednost ale navzdory její důležitosti hodnotí jako největší slabinu svého vzdělání, je poslední v počtu kladných hodnocení a první v počtu výrazně záporných odpovědí.

Situace absolventů na trhu práce je podmíněna především celkovým ekonomickým vývojem, dále mírou nezaměstnanosti, strukturou volných pracovních míst i prosperitou firem v jednotlivých regionech. Nelze očekávat, že školská sféra může situaci absolventů zásadním způsobem změnit. Je však jejím úkolem připravit absolventy tak, aby co nejlépe obstáli v konkurenci s ostatními skupinami pracovníků ve světě práce. Znamená to zejména věnovat vyšší pozornost úrovni jazykové vybavenosti a zvládnutí práce s výpočetní technikou, kde mladí lidí po kontaktu s praxí hodnotí svou vybavenost těmito dovednostmi hodnotí stále jako nedostačující.