Hlavní problémy českého školství

·        Nekoncepčnost v rozhodování a prosazování změn na straně ministerstva školství

·        Dlouhodobé podfinancování a vysoký vnitřní dluh v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu

·        Neefektivní financování a řízení školství

·        Špatná komunikace ministerstva školství se svými přirozenými partnery (zřizovateli škol, školami, školskými asociacemi, zaměstnavateli, rodiči, odborníky z vysokých škol, žáky, studenty, odbory atd.)

·        Přebujelá administrativa dopadající na vedení škol

·        Vysoký počet nekvalifikovaných učitelů, důchodců a žen v základním a středním odborném školství

·        Nízký počet mladých absolventů pedagogických fakult ve školách

·        Nivelizace platů učitelů a jejich výše vzhledem k plátům ve starých členských zemích Evropské unie

·        Nezvládnutá kurikulární reforma (přechod na rámcové vzdělávací programy) po stránce finanční, organizační i metodické

·        Vysoká nerovnost v přístupu k vyššímu vzdělání (maturita a vysokoškolské studium)

·        Nízký počet vysokoškoláků v populaci

·        Vysoký počet odmítnutých uchazečů o studium na vysokých školách

·        Malé procentuální zastoupení všeobecného vzdělávání (gymnázia, lycea) ve středoškolském studiu

·        Absence pedagogické komory nebo jiné reprezentativní instituce zastupující zájmy učitelů jako profesní skupiny

·        Tradice z doby před rokem 1989

·        Vzdělání není celospolečensky uznávanou hodnotou

·        Školství a vzdělávání je prioritou pouze na papíře, nikoliv fakticky

Co změnit v českém školství a jak

Zákony

·        Provést revizi školského zákona a prováděcích vyhlášek k němu

Povinou školní docházku nahradit povinností vzdělávat se do 18 let věku

Zrušit minimální počet žáků ve třídě a škole

Zřídit Národní radu pro vzdělávání

Změnit zřizovatele základních škol z obcí a krajů na školské rady

Omezit administrativu na školách

·        Samostatným zákonem zřídit Českou pedagogickou komoru

Financování

·        Navýšit podíl školství na HDP na 6 až 7 procent

·        Zavést jednotný normativ na žáka ZŠ a SŠ, který škola obdrží automaticky podle počtu žáků

(Do tohoto normativu by se zahrnuly a rozpočítaly všechny položky, které chodí nyní do škol různými cestami. Použití peněz z tohoto normativu by bylo plně v kompetenci ředitele školy. Nešlo by tedy o účelově vázané prostředky.)

·        Priority MŠMT financovat formou grantů, o které si školy musejí požádat

(Příklad: Škola, která se rozhodne napsat vlastní originální ŠVP, by získala jeden milion korun na vzdělávání, nákup pomůcek a financování nadúvazkové práce učitelů. Minimální částka pro školu přidělovaná v rámci grantového řízení by měla činit 100 000 korun. Možnost spolufinancování z evropských fondů.)

·        Definování standardu služeb pro bezplatné školství

(Za nadstandard může škola vybírat školné, a to nejen soukromá, ale i veřejná. Například nižší počet žáků ve třídách, alternativní výuka atd. Na nadstandard může přispívat také zřizovatel nebo soukromý dárce. Tím se řeší nedostatek žáků ve venkovských a málotřídních školách.)

·        Optimální financování nastavit na počet 20 žáků na jednoho pedagoga a asistenta pedagoga

Odměňování pedagogů

·        Zrušení věkového automatu a transformace nárokových a nenárokových složek platu

·        Zavedení kariérního řádu pro pedagogy s VŠ vzděláním

Kariérní řád:

Asistent pedagoga (1-2 roky): 15.000,- Kč/měsíc

(lze absolvovat v průběhu VŠ studia)

I. odborná atestace: 20.000,- Kč/měsíc

(dlouhodobé vzdělávání, publikační činnost...)

II. odborná atestace: 25.000,- Kč/měsíc

(dlouhodobé vzdělávání, publikační činnost…)

Osobní ohodnocení: 5.000,- Kč/měsíc

(průměrně, přiděluje ředitel školy podle kritérií, které sám nastaví)

Personální politika ve školství

·        Zavedení míst asistentů pedagogů s VŠ vzděláním a bez VŠ vzdělání na základních a středních školách

            (jeden asistent na jednoho až pět učitelů)

·        Zavedení institutu školních psychologů na základních a středních školách

            (výše úvazku podle počtu žáků ve škole)

·        Zavedení institutu uvádějícího učitele na základních a středních školách

·        Vytvoření Sítě oblastních metodiků pro základní a střední školy

·        Vytvoření uceleného systému pro získávání kvalifikací u nekvalifikovaných učitelů

·        Vytvoření uceleného systému dlouhodobého a soustavného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci kariérního řádu

·        Rok placeného volna pro učitele po každých 10 letech praxe, aby neztratili kontakt s mimoškolním pracovním životem

Instituce

·        Provést personální audit na MŠMT a jím přímo zřizovaných organizacích

·        Sloučit VÚP Praha, NÚOV, CERMAT a Středisko multilicencí (DZS) pod ÚIV

·        Zrušit Českou školní inspekci (jako ve Finsku, kontrolní činnost bude zajišťovat zřizovatel školy) a ušetřené finanční prostředky použít na Síť oblastních metodiků

·        Činnost NIDV doplnit o Síť oblastních metodiků

Rámcové vzdělávací programy

·        Zachovat RVP pro počáteční vzdělávání

·        Sloučit RVP pro různé typy ZŠ do jednoho RVP pro základní vzdělávání

(včetně praktických, speciálních a uměleckých škol)

·        Sloučit RVP pro různé typy SŠ do jednoho

            (včetně gymnaziálních, středních odborných škol a učilišť)

·        Zrušit RVP pro vyšší odborné školy

            (tento typ škol převést do terciálního vzdělávání)

·        Všechny školy musejí začít vyučovat v souladu s RVP od září 2008

            (posunutí začátku povinnosti o jeden rok)

·        Všechny školy musejí vytvořit vlastní školní vzdělávací program do srpna 2012

(přechodné období umožňuje flexibilní změny v průběhu ověřování výuky v souladu s RVP)

·        Zjednodušení a zkrácení RVP

·        Zjištění finanční náročnosti výuky v souladu s RVP

·        ŠVP bude muset obsahovat pouze koncepci školy a bude určen široké veřejnosti

(především rodičům)

·        Změnami v RVP bude pověřena nově ustanovená Národní rada pro vzdělávání, v níž budou poměrně zastoupeny tyto strany: úředníci MŠMT, zřizovatelé škol, učitelé, ředitelé, odborníci na vzdělávání z vysokých škol a veřejnost

Vyšší odborné školy

·        Přesunout vyšší odborné školy do terciálního vzdělávání

Vysoké školy

·        Zavést motivační školné na veřejných vysokých školách, a to v takové podobě, aby se peníze vybrané na školném zpět rozdělily mezi studenty podle sociální potřebnosti, prospěchu, případně dalších kritérií

·        Zavést půjčky na vzdělávání s odložením splatnosti do dosažení průměrné mzdy, případně minimálně 15 let od zahájení studia

·        Vyšší částkou zpoplatnit zápis a opakování ročníku i zkoušek

Pedagogické fakulty a vysokoškolské studium pedagogiky

·        Změnit studium pedagogiky posílením praktické části, především průběžné praxe

·        Součástí studia bude dvouletá průběžná praxe v rozsahu 4 hodiny za 14 dní na pozici asistenta pedagoga v běžných školách, kterou budou studenti reflektovat v rámci teoretického studia

·        Povinné bakalářské studium pro učitele v mateřských školách

Alternativní školy

·        Podporovat vznik alternativních škol a rozšíření pozitivních zkušeností z těchto škol do školství obecně

·        Upravit RVP tak, aby nebyly v rozporu s programy tradičních alternativních škol (waldorfská, montessori, freinetovská, daltonská atd.), případně těmto školám udělit výjimku z části RVP, která neumožňuje vyučování v souladu s danou alternativní koncepcí

·        Umožnit alternativním školám vybírat školné za nadstandard

Státní maturitní zkouška

·        Povinná státní maturitní zkouška pro všechny absolventy SŠ

            (tedy i pro absolventy dnešních učilišť, ti mohou následně získat výuční list)

·        Rozdělení státní maturitní zkoušky na celostátní, školní a nepovinnou část

·        Celostátní část bude zavedena až 4 roky po začátku vyučování v souladu s RVP pro SŠ

Celostátní část:

            Didaktický test z obecných studijních předpokladů (vstupenka na VŠ)

            Didaktický test z funkční gramotnosti (vstupenka ke školní části maturity)

(Maturitní vysvědčení bude u obou testů obsahovat následující údaje: nejvyšší a nejnižší dosažené skóre v ČR a procentuální skóre žáka. Vysoká škola stanoví, kolika procent musí žák v daném roce dosáhnout, aby byl přijat. Střední škola stanoví, kolika procent musí žák v daném roce dosáhnout, aby pokročil ke školní části maturity.)

Školní část:

            Obhajoba absolventské práce (buď teoretické, nebo praktické)

            Zkouška z českého jazyka a literatury

            Zkouška z cizího jazyka

            Dvě další zkoušky z nabídky školy

Nepovinná část (tyto zkoušky si žák hradí sám):

            Další zkoušky z nabídky školy

            Mezinárodně uznávané zkoušky (například jazykové, počítačové atd.)

Opravná zkouška

            (žák si ji hradí sám, počet termínů pro opakování není omezen)

Přijímací řízení na výběrové školy

·        Přijímací řízení na výběrové školy nesmí být diskriminační a musí být transparentní

Přijímací řízení na střední školy

·        Zachovat talentové zkoušky

·        Zavést didaktický test z obecných studijních předpokladů pro žáky posledního ročníku ZŠ (vstupenka na SŠ)

·        Pokud bude chtít střední škola uspořádat vlastní písemnou přijímací zkoušku, musí se shodnout na její podobě s ostatními středními školami v daném kraji.

·        Součástí přijímacího řízení může být osobní pohovor se zájemcem o studium s předem danými kritérii pro jeho vyhodnocení

·        Součástí přijímacího řízení může být dosavadní prospěch, výstupní hodnocení a doporučení ze školy

·        Součástí přijímacího řízení může být psychologický test a test fyzické zdatnosti

Přijímací řízení na vysoké školy

·        Zachovat talentové zkoušky

·        Zavést didaktický test z obecných studijních předpokladů pro žáky posledního ročníku SŠ jako celostátní součást státní maturitní zkoušky (vstupenka na VŠ)

·        Pokud bude chtít vysoká škola uspořádat vlastní písemnou přijímací zkoušku, musí se shodnout na její podobě s ostatními vysokými školami, respektive jejich fakultami (katedrami) podle zaměření

·        Součástí přijímacího řízení může být osobní pohovor se zájemcem o studium s předem danými kritérii pro jeho vyhodnocení

·        Součástí přijímacího řízení může být dosavadní prospěch, výstupní hodnocení a doporučení ze školy

·        Součástí přijímacího řízení může být psychologický test a test fyzické zdatnosti

Soukromé, církevní a veřejné školy

·        Zrovnoprávnit postavení všech typů škol bez ohledu na jejich vlastnictví a zřizovatele

·        Stejný normativ na žáka a rovný přístup ke grantovým prostředkům pro všechny typy škol

Související změny v zákonech

·        Zavést investici do vzdělávání jako odpočitatelnou položkou od daňového základu, a to až do výše 1000 korun měsíčně.

·        Všechny kurzy, výukový software i učebnice přesunout do snížené sazby DPH, což je v současné době 5%, nebo do sazby nulové. 

·        Zavést vrácení DPH na straně nákladů pro školy.

            (obdobná výjimka platí u společnosti Sazka)