ABASIE |
|
ABERACE |
- odchylka funkce nebo tvaru od normálního stavu
|
ABSENCE |
- malý epileptický záchvat (petit mal)
- nepřítomnost
|
ABSTRAKCE |
- myšlenkový proces vymezení podstatných znaků nebo vlastností od znaků a vlastností nepodstatných,
- schopnost zevšeobecňování nebo tvorby obecných pojmů (generalizace)
|
ABSTRAKTNÍ |
|
ABREAKCE |
- jedna z forem relaxačního uvolnění vnitřního psychického napětí (např.uměleckým projevem)
|
ABSTINENCE |
|
ABSTINENĆNÍ INDOKTRINACE |
- psychagogický léčebný postup, kterým se snažíme klienta poučit a přesvědčit, že je pro něho nezbytná trvalá abstinence od jakýchkoliv látek s psychotropním účinkem (kouření, alkohol, drogy)
|
ABÚLIE |
- slabost vůle, nedostatek vnitřní energie, nerozhodnost, lhostejnost
|
ABÚZUS |
- nadměrné užívání (např.alkoholu, drogových látek), zneužívání (mis-úzus)
|
ADAPTACE |
|
ADAPTABILITA |
- schopnost přizpůsobení změně podmínek
|
ADEKVÁTNÍ |
- přiměřený, shodný, vhodný
|
ADJUSTACE |
- sociální přizpůsobení skupině
|
ADOLESCENCE |
- dospívání, vývojové období mezi pubertou a dospělostí
|
ADYNAMIE |
- slabost, nestálost, ztráta energie
|
AEROFAGIE |
- polykání vzduchu jako neurotický příznak
|
AFAGIE |
|
AFÁZIE |
- přechodná nebo trvalá porucha činnosti určitých mozkových center projevující se neschopností rozumět mluvené nebo psané řeči /sensorická afázie/ nebo neschopností hovořit a psát /motorická afázie (viz fatická dysfunkce)
|
AFEKT |
- prudce probíhající a výrazně emotivní reakce spojená s oslabením nebo ztrátou volní (rozumové) kontroly chování a jednání (např. rozčilení, vztek, strach, hněv, podráždění aj.)
|
AFEKTIVNÍ LABILITA |
- výrazná nestálost v citových projevech projevující se častou změnou nálad
|
AFILIACE |
- potřeba citového kontaktu s druhými lidmi,
- potřeba být jimi emočně přijímán a kladně hodnocen
|
AFONIE |
- ztráta zvučnosti hlasu, neschopnost hlasového projevu
|
AFUNKCE |
|
AGENS |
|
AGITOVANOST |
- neklid, silné rozrušení, provázené často zvýšenou pohybovou aktivitou bez jasného cíle
|
AGITOVANÝ |
|
AGNÓZIE |
- patologicky získaná porucha vnímání, poznávacích / gnostických činností, kdy postižený není schopen rozpoznávat jednotlivé běžné předměty, zvuky (na rozdíl od vývojové formy - dysgnózie - kde se nejedná o ztrátu schopností již dříve nabytých, ale o nedostatečný rozvoj)
|
AGORAFOBIE |
- nutkavý strach z velkého prostoru nebo velkého davu lidí
|
AGRAFIE |
- neschopnost písemného projevu
|
AGRAMATISMUS |
- porucha mluvnické/gramatické stránky řeči
|
AGRAVACE |
- zveličování skutečně existujících obtíží a předstírání horších příznaků, než kterými klient skutečně trpí
|
AGRESIVITA |
- tendence, vlastnost nebo způsob chování vyznačující se útočným zaměřením vůči objektu: (a) brachiální / fyzická, (b) verbální / slovní
|
AGRYPNIE |
|
AHA-EFEKT (AHA-ERLEBNIS) |
- zážitek náhlého uvědomění si řešení problému nebo problémové situace
|
ACHROMATISMUS |
- barvoslepost (postižený vidí vše šedivě)
|
AICHMOFOBIE |
- nutkavý strach z ostrých předmětů
|
AKALKULIE |
- neschopnost základních početních úkonů a operací
|
AKCENT |
|
AKCENTOVANÁ OSOBNOST |
- osobnost odlišná od standardní osobnosti - je ještě v mezích normy, ale tvoří přechod k osobnosti patické (angl. borderline personality)
|
AKCEPTACE |
- přijímání, kladný vztah (např.k dítěti)
|
AKCIDENTÁLNÍ |
- vedlejší, náhradní, příležitostný, náhodný
|
AKINESA |
|
AKLIMATIZACE |
- přizpůsobení se novému prostředí
|
AKOASMA |
- jednoduchá halucinace, halucinovaný vjem nebo přelud (např. neartikulovaný zvuk, zvonění,aj.)
|
AKROCYANOSA |
- promodralost rukou a nohou
|
AKULTURACE |
- vrůstání, integrace jedince do kulturního společenství
|
AKUMULACE |
|
AKUTNÍ |
- prudký, naléhavý, rychle probíhající
|
AKUZIE |
- vada nebo porucha sluchu vzniklá orgánovými změnami v oblasti sluchového analyzátoru (hypakuzie - snížení sluchu/ nedoslýchavost, anakuzie - ztráta sluchu/hluchota, dysakuzie - deformace sluchu, hyperakuzie - patologické zvýšení sluchu)
|
ALÁLIE |
- vývojová nemluvnost dítěte (viz dysfázie)
|
ALERGIE |
- přecitlivělost organismu vůči určité látce, silná imunitivní reakce
|
ALEXIE |
|
ALG- |
- kořen řec.slova - algos / bolest
|
ALGOLAGNIE |
- radost z bolesti vlastní nebo způsobené druhým lidem
|
ALGORITMUS |
- postup obsahující konečný počet vhodných elementárních úkonů, které slouží k dosažení určitého cíle
|
ALIMENTAČNÍ |
|
ALLO- |
- z kořene řec. slova - allos / jiný
|
ALLOCENTRISMUS |
- vývoj jedince od důrazu na sebe k důrazu na jiné
|
ALLOPSYCHICKÁ ORIENTACE |
- míra správnosti dat uváděných o čase, místě a situaci
|
ALTERACE |
|
ALTRUISMUS |
- nesobecká láska k ostatním lidem
|
ALTRUISTA |
|
AMAURÓZA |
- chorobná ztráta citu pro světlo, nevidomost, slepota
|
AMBICE |
- ctižádostivý nárok jedince, úsilí vyniknout, uplatnit se, snaživost
|
AMBIOPIE |
- vada zraku projevující se dvojitým viděním
|
AMBIVALENCE |
- současně protikladně prožívaný citový vztah k jedné osobě nebo věci (např. současně prožívaná sympatie a antipatie)
|
AMBLYOPIE |
- tupozrakost, vada binokulárního vidění projevující se poruchou vnímání plastického a hloubkového obrazu (častá ve spojení se strabismem)
|
AMENCE |
- porucha vědomí charakteristická úzkostnou bezradností, dezorientací, poruchami vnímání nebo projevy zmatenosti
|
AMNÉSIE |
- porucha nebo ztráta paměti pod vlivem silného citového, psychického nebo traumatizujícího zážitku (afektogenní, psychogenní, poúrazová)
|
AMOK |
- náhlé projevy agresivity, zuřivost vyvolané mimořádným vzrušením
|
AMUSIE |
- nedostatek nebo ztráta hudebních schopností
|
ANALGESIE |
- snížení nebo ztráta citlivosti na bolest
|
"ANÁLNÍ CHARAKTER" |
- soubor osobnostních rysů (pořádkumilovnost, přesnost, šetrnost, lakomost, tvrdohlavost aj.), jehož pudový základ podle psychoanalytiků souvisí s vazbou libida (viz) na anální oblast, resp. na anální (řitní)
- druhé stádium vývoje dětské sexuality (po orální fázi)
|
ANALOGIE |
- shoda, obdoba, podoba
- druh úsudku o podobnosti dvou jevů na základě shody některých jejich vlastností
|
ANALÝZA |
- myšlenkový postup/proces spočívající v rozložení poznávaného předmětu / jevu na jednotlivé části, jednodušší prvky s cílem vymezení podstatných znaků, pořádání, třídění dat do základních skupin
|
ANAMNÉZA |
- (v lékařství, psychologii) zachycení životního průběhu vývoje člověka od početí po sledovanou současnost (jinak také předchorobí)
- soubor všech dat a údajů před onemocněním nebo problémovým stavem klienta, (a.osobní, rodinná, sociální, školní)
|
Psychologická anamnéza se soustřeďuje na zjištění vývoje jedince jako celku (osobní, rodinná, kariérová anamnéza)
Psychiatrická anamnéza se v analýze vývoje osobnosti klienta primárně soustřeďuje na patologické projevy a vývojové odchylky klienta |
ANANKASMUS |
|
ANÉMIE |
|
ANOMÁLIE |
- odchylka od normálního stavu nebo vývoje klienta
|
ANOREXIE |
|
ANORMATIVNÍ CHOVÁNÍ |
- chování nerespektující např.základní sociální normy dané skupiny, komunity nebo společnosti
|
ANOSMIE |
|
ANOSOGNOSIE |
- neschopnost náhledu klienta na nenormálnost vlastního duševního nebo tělesného stavu
|
ANOTACE |
- poznámka, krátký stručný a heslovitý záznam
|
ANTAGONICKÝ |
|
ANTEROGRÁDNÍ AMNESIE |
- ztráta paměti, vztahující se na období poté, co klient nabyl vědomí (např.po úrazu)
|
ANTI- |
|
ANTIASTENICKÝ |
- posilující, působící proti tělesné slabosti
|
ANTICIPACE |
- předjímání jevů, které nastanou v následujícím období
|
ANTICIPAČNÍ SOCIALIZACE |
- přejímání názorů, hodnot, norem takové nižší nebo vyšší statusové skupiny, do které ještě klient nepřísluší, ale ve které usiluje o členství
|
ANTITEZE |
- protiklad, protikladný výrok
|
ANTONYMA |
- slova opačného významu, a.vytvářejí antonymické dvojice (den-noc, černý-bílý, mladý-starý, láska-nenávist, koupit-prodat, kladný-záporný)
|
ANTROPOFOBIE |
- chorobná plachost, strach z lidí
|
ANXIOZITA |
- úzkostnost jako trvalejší povahový rys, povahová základna pro nadměrně časté pocity nejistoty ohrožení, a tím i pro nadměrně časté úzkostné prožitky
|
APATIE |
- netečnost, lhostejnost, nezájem
|
APERCEPCE |
- úmyslné vnímání
- spontánní pozornost věnovaná nějakému objektu/předmětu na úkor jiných objektů/předmětů (např.u malých dětí)
|
APHRASIA VOLUNTARIA |
- dobrovolná němota (srv.mutismus)
|
APO- |
- řecky pryč, od, ze, pro, při
|
APOPLEXIE |
|
APRAXIE |
- neschopnost nebo neobratnost vykonávat účelné pohyby
|
APRAXIE MOTORICKÁ |
- ztráta schopnosti vykonávat určité složité pohyby
|
APRIORNÍ |
- předem (bez zkušenosti) daný a přijímaný
|
APROSEXIE |
- nedostatek pozornosti, nesoustředěnost
|
ARTEFICIALISMUS |
- závislost myšlení dítěte na vykonávané činnosti
|
ASFYXIE |
- dušení se z nedostatku vzduchu (např. asfyxie perinatální - v průběhu protrahovaného porodu)
|
ASOCIACE |
- spoj, spojení nebo sdružení psychických obsahů, kdy vybavení jednoho zážitku ve vědomí má za následek vybavení zážitku druhého
|
ASOCIAĆNÍ TECHNIKA |
- explorační postup vyžadující, aby klient reagoval nebo odpovídal na předložené podněty tím, co ho okamžitě napadne, a.t. je v psychologii spojována také s technikou projekce (viz projekční technika)
|
ASPEKT |
- stránka, hledisko, zřetel nějakého jevu
|
ASPIRACE |
- úsilí, touha po něčem, nároky jedince či skupiny na dosažení určitých cílů,
- vdechnutí
|
ASPIRAĆNÍ ÚROVEŃ |
- úroveň budoucího výkonu ve známém úkolu, které se jedinec, jenž zná úroveň svého minulého výkonu v tomto úkolu, rozhodne dosáhnout, snaha po dosažení úspěšnosti v určité oblasti činností
|
ASTASIE |
|
ASTENIE |
|
ASTENIK |
- hraniční případ leptosomního (štíhlého) Kretschmerova typu, hubený, štíhlý, s dlouhým a plochým hrudníkem a úzkou hlavou, náchylný k extrémům, citlivý, zdánlivě chladný, ale výbušný a bez duševní rovno- váhy, egocentrický, se smyslem pro umění, abstrakční vědy, méně prakticky zaměřený
|
ASTHMA BRONCHIALE |
|
ASTIGMATISMUS |
- refrakční oční vada způsobená nepravidelným zakřivením rohovky nebo čočky s nepřesným obrazem pozorovaného objektu na sítnici
|
ASYNCHRONNÍ |
|
ATAKA |
- útok, napadení, prudký záchvat choroby
|
ATAXIE |
- nesoulad pohybů, porucha hybnosti
|
ATLETIK |
- Kretschmerův somatický typ, širokoramenný, s vyvinutou kostrou a charakteristicky vyvinutým svalstvem ramen a dolních končetin, povahově bezohledný, energický, výbojný egoista, s tvrdou vůlí a silným pudem k činnostem
|
ATONIE |
- ochablost, snížení normálního svalového napětí
|
ATROFIE |
- zmenšování funkce nebo orgánu živého jedince
|
ATYMIE |
|
AUDIOMETRIE SLOVNÍ |
- obvyklá zkouška sluchu za pomoci standardizovaných vzorků řeči (hlasitých i šeptaných)
|
AUDIOMUTITAS |
- sluchoněmota, starší termín pro označení nemluvnosti dítěte, dítě, které má dostačující sluch i rozumové schopnosti, nezačíná mluvit ani po 3.roce života
|
AUDITIVNÍ |
|
AUTENTICKÝ |
- hodnověrný, pravý, původní
|
AUTISTICKÉ CHOVÁNÍ |
- neschopnost navázání kontaktu s ostatními lidmi, netečnost k projevům ostatních, odmítání spolupráce při výuce, neschopnost uvědomit si reálné nebezpečí, odmítání změny v navyklé rutině a úzkost ze změny, obtíže při verbální (slovní) i neverbální komunikaci, echolálie, odmítání tělesného kontaktu, nepřiměřený smích nebo záchvaty zuřivosti, pohybová hyperaktivita a instabilita, zvláštní bizardní pohyby,
- záliba v neobvyklých předmětech, v točení se, v rytmických pohybech, ve stejnosti a stále se opakujících činnostech,vyhýbání se pohledu do očí, celková uzavřenost a samotářství (pokud se vyskytuje alespoň polovina příznaků, hovoří se o autistické poruše)
|
AUTISTICKÉ MYŠLENÍ |
- myšlenky volně unášené fantazií bez ohledu k reálné skutečnosti a vlastní zkušenosti klienta
|
AUTISTICKÝ |
- v myšlení stále soustředěný na sebe sama, snivý
|
AUTISMUS (též Kannerův syndrom) |
- pervazivní vývojová porucha intelektu projevující se zhoršením vzájemných sociálních interakcí, způsobu komunikace a omezeným, stereotypně se opakujícím repertoárem zájmů a aktivit, která se projeví u 4 - 5 z 10 tis.narozených dětí v prvých třech letech života jejich života.
|
AUTOAGRESIVITA |
- agresivní (útočné) projevy zaměřené na vlastní osobu
|
AUTOAKUSACE |
|
AUTOFONIE |
- odcizené vnímání vlastního hlasu
|
AUTOMATISMUS |
- neúčelné, samovolné a bezděčné jednání nekontrolované vůlí
- stereotypní pohyb, který si klient neuvědomuje
|
AUTOMUTILACE |
- sebetrýznění, sebemrzačení
|
AUTOPSYCHICKÁ ORIENTACE |
- míra správnosti uvádění dat o sobě samém
|
AUTOKRATICKÉ / AUTORITATIVNÍ VEDENÍ |
- dominantní řízení a usměrňování skupinové dynamiky jedinou osobou, která bez ohledu na názory ostatních členů skupiny ovlivňuje, řídí a hodnotí činnost skupiny jako celku
|
AUTOSKOPICKÁ HALUCINACE |
- klient vidí sebe, svého dvojníka
|
AUTOSTEREOTYP |
- představy a často neobjektivní mínění, které mají jedinci a skupiny o sobě samých
|
AVANTURISMUS |
- dobrodružné počínání a jednání
|
AVERZE |
- nepříjemný pocit, odpor vůči něčemu
|
AVIZOVAT |
|