Informace o projektu podala hlavní manažerka projektu Mgr. Lucie Holacká (prezentaci si můžete stáhnout ZDE). Cílem projektu s podtitulem Na školní vzdělávací program nejste sami je metodická podpora školám při tvorbě ŠVP. Projekt financovaný ze 75% z Evropského sociálního fondu a z 25% ze státního rozpočtu byl určen úplným školám z celé ČR kromě Prahy.

»Téma bylo nové a existovala jenom hrstka odborníků, která měla kompetence k tomu, aby mohla svoje znalosti dále předávat,« popsala výchozí situaci L. Holacká. V průběhu »prvního kroku« bylo během pěti měsíců proškoleno 100 lektorů, kteří získali certifikát k výuce v Seminářích pro koordinátory ze škol. Bylo jmenováno 13 regionálních manažerů, kteří zorganizovali ke dni 20. 11. v krajích 133 seminářů. Kurs měl rozsah 6 dnů (48 hodin). Jen výjimečně školy tuto nabídku nevyužily. Celkem bylo proškoleno 2 832 koordinátorů, kteří by měli nyní řídit tvorbu ŠVP ve své škole (často to byli sami ředitelé). Školy mají v průběhu projektu k dispozici certifikovaného konzultanta, který by jim měl pomoci při řešení náročnějších problémů při tvorbě ŠVP. Na školy byl také v rámci projektu distribuovány tištěné vzdělávací dokumenty (RVP ZV a Manuál pro tvorbu ŠVP).

Kromě toho byly stovce škol nabídnuty Akce na zakázku. Jedná se o školení pro celý pedagogický sbor v rozsahu 3 dnů (24 hodin) – výběr z pěti témat podle potřeb školy. Přihlásilo se 466 škol, proto byl později ministerstvem schválen přesun finančních prostředků a počet navýšen na 200. Zatím bylo realizováno 49 těchto akcí, další by měly proběhnout do konce března 2007. Podle lektorky Marie Kordulové byla připravenost sborů velice různá – od proškolených týmů po naprosto nepřipravené. Na začátku projevovali účastníci často negativní postoj k představitelům změny–lektorům, ale pozdější zpětné vazby prokázaly, že začali školení vnímat jako pomoc. Účastníci nejvíce ocenili ujasnění pojmů, pojmenování a konkretizaci některých problémů ve spolupráci s kolegy a seznámení s novými metodami a formami práce.

Školy uváděly, že by v dalším období potřebovaly materiální vybavení a finanční ohodnocení (nejčastěji!), praktické ukázky jednotlivých předmětů, stálého konzultanta, více se setkávat a pracovat jako tým a vzdělávání pro sbor. Koordinátoři sami požadovali další vzájemná setkávání a výměnu zkušeností z tvorby ŠVP. Proto byl projekt rozšířen o šest tzv. »minikonferencí« – setkání školitelů a koordinátorů, která by se měla realizovat do května 2007, kdy projekt končí. Ukázala se také zřetelná potřeba hlubšího vzdělávání koordinátorů.

»Reforma neskončí tím, že školy napíšou svoje nové kurikulum a začnou podle něj učit. S podporou změn je třeba pokračovat. Během posledních dvou let jsme získali tým schopných manažerů, kteří umějí připravit a zrealizovat projekt, a máme i lektory. NIDV pracuje na dvou nových projektech, které na Koordinátora navážou,« uvedl Ing. Bc. Milan Bareš, náměstek ředitele NIDV. Pracovní názvy projektů jsou Klíč k efektivní škole a Síť koordinátorů. »Chceme, aby se školy dál vzdělávaly, aby se prohlubovala spolupráce mezi učiteli v jednotlivých pedagogických sborech a také aby začala fungovat výměna zkušeností mezi školami. Školy se nezmění ze dne na den a k tomu potřebují podporu,« dodal. Nové projekty by měly, budou-li včas stanoveny podmínky realizace projektů pro další programovací období, začít v příštím roce. Myslí se v nich i na učitele 1. stupně. Podíl financování by se měl změnit na 85% z ESF: 15% od státu.

Tiskovou zprávu NIDV o průběhu projektu najdete ZDE.

Úvahy nad další podporou kurikulární reformy

Projekt byl pracovníky NIDV vyhodnocen, zároveň však běží různé ankety a petiční akce mezi pedagogy. Ty se dívají na dosavadní průběh kurikulární reformy mnohem kritičtěji. Projekt Koordinátor stál 56 milionů, je za ním nepochybně hodně práce, ale jednotlivá škola to zřejmě příliš nepocítila a ne všechno se dalo zorganizovat centrálně.

Člověka zvenčí napadají různé otázky:

·        Kolik znalostí a dovedností mohli získat koordinátoři za 48 hodin kurzu, pokud přicházeli dokonce bez znalosti textu RVP, natož jeho smyslu?

·        Neposkytli i někteří »rychlokvašení« lektoři projektu medvědí službu, pokud již neměli předcházející zkušenosti se změnami ve výuce a se vzděláváním dospělých?

·        Kolik zmůže jeden koordinátor, pokud změna v jeho škole dosud nezačala a pokud nemá podporu ve svém řediteli?

·        Není to nadlidský úkol?

·        Je 49 škol, které prošly Akcemi na zakázku, v přípravném období ŠVP z přibližně tří tisíc cílových škol dost?

·        Bude dost i 200 škol, které si budou moci vybrat jediné téma?

Ze zpětných vazeb účastníků je průkazné, že vzdělávání celých sborů mělo probíhat daleko dříve a systematičtěji. Ale pozdě bycha honiti (nakonec, kdo chtěl, mohl se přece vzdělávat už dávno!). Ve velké míře chyběla a dosud chybí informovanost a motivace učitelů i rodičovské veřejnosti pro změnu vzdělávání. (To ovšem není chyba projektu, ale chyba managementu reformy.)

Rámcový vzdělávací program i Manuál by měly být podle připomínek odborníků i škol co nejdříve dopracovány a upraveny. Při zavádění by měl být přiznán školám mnohem větší podíl dobrovolnosti a právo na rychlost odpovídající jejich podmínkám. Mělo by se řešit postavení, úvazek a odměňování koordinátora v období tvorby ŠVP ve škole a příprava na jeho další působení v období realizace školního programu.

Napsání dokumentu je jen nakročením k opravdové změně výuky. Zcela zásadním úkolem pro následující období je další vzdělávání celých sborů, vytváření sítí škol, šíření příkladů dobré praxe a poskytování konzultantských služeb. To lze z jednoho místa organizovat jen velmi obtížně. Více možností volby z nabídek a služeb by měla mít škola sama podle svých vlastních potřeb. Každá je v procesu změny jinak daleko a má potřeby jiné. Až se budou tvořit výzvy v programovacím období ESF 2007–2013, mělo by se na toto myslet především. Škola, která se měnit a vzdělávat chce, by měla být maximálně podporována přímo.