Naše škola si vedle běžných metod (např. dotazníky, průzkumy, rozhovory...) vybrala i jednu netradiční, a to metodu evaluace pomocí obrazu, konkrétně koláže. Koláže měly zachytit, co se žákům ve škole líbí nebo nelíbí, jak vidí osobnosti svých učitelů, co považují za klady a zápory školy. Úkolem bylo vyjádřit prostřednictvím obrazu svůj pohled na školu, učitele a celkové studijní prostředí.

Základem každého obrazu se staly fotografie, ty totiž přinášejí jiné svědectví, než jaké může poskytnout slovo, výpověď nebo dotazník. Žáci mohli své práce dotvořit kresbou, psaným slovem, pestrými výstřižky z novin a časopisů i jinými nápady. Ve škole se vytvořily čtyři šestičlenné skupiny, které pracovaly nezávisle na sobě. Žáci obdrželi školní fotoaparát jako nástroj hodnocení, zakoupili si potřebné pomůcky, např. fixy, barevné tužky, papíry. Nyní již vše bylo v jejich rukou. Měli k dispozici celé dopoledne pro realizaci svých nápadů, nikdo z vyučujících do jejich práce nezasahoval. Vzniklo šest velkých koláží, které odrážely pohledy žáků na celkové klima školy.

Žáci většinou zobrazovali dva hlavní motivy: klady školy a zápory školy. Jedna skupina vytvořila pomyslné „nebe a peklo“, jiná se snažila vše vyjádřit použitými barvami (tmavá, světlá). Zajímavým nápadem bylo zachycení školního života formou skládání puzzle.

Jako pozitivum žáci velmi často hodnotili vzhled školy, vybudování nových prostor, přístavbu třetího patra, respiria a moderní sportovní haly. Jedna koláž dokumentovala všechny stavební úpravy v posledním desetiletí, což svědčí o tom, že žákům záleží na esteticky upraveném prostředí. Vysoce hodnocena byla také vybavenost odborných učeben, mnohé z nich byly zachyceny na fotografiích. Školu netvoří jen prostory, ale i učitelé. Fotografie některých vyučujících s podtitulem „Naši šampioni“ jistě svědčí o vztahu žáků k nim.

Na kolážích se objevily fotografie ze školních výletů, z poznávacího zájezdu do Velké Británie, z lyžařského výcviku a jen dokazují to, že současná mladá generace opravdu ráda cestuje. S titulkem „Rozjeď to na plný plyn“ se nezapomnělo ani na autoškolu, která funguje na naší škole. Velké obliby dosahují i automaty na nápoje a ledové osvěžení.

Jako negativa žáci často vnímali neupravená zákoutí v blízkosti školy, zastaralý systém objednávání stravy, stísněné prostory šaten, nemoderní vybavení dílen. Sami dokázali posoudit, že schází venkovní sportovní hřiště a chemická laboratoř.

Hotové koláže byly vystaveny v aule školy, kde si je mohli prohlédnout všichni žáci i učitelé, v den rodičovských schůzek byly prezentovány i rodičům a široké veřejnosti. Zveřejněné koláže vyvolávaly diskuse jak mezi žáky, tak mezi učiteli. Klady samozřejmě všechny potěšily, mnohé zápory pak přesně vystihly slabá místa a měly výpovědní hodnotu hlavně pro vedení školy. Během doby, která uplynula od tvorby projektu, už můžeme zaznamenat první změny, a to konkrétně v inovaci stravovacího systému a v modernizaci dílen.

Tento způsob evaluace představuje pro žáky možnost vyjádřit se k životu ve škole, k prostředí, které je obklopuje a dalším aspektům, které ovlivňují jejich studentský život.

Závěrem...

Použitá metoda, i když trošku netradiční, podala škole dostatek informací o tom, jak ji žáci vnímají. Až překvapivě přesně dokázali obrazem vystihnout její slabiny i přednosti. Žáky tvorba koláží zaujala, byli schopni pracovat zcela samostatně, i když to mnohdy nebylo jednoduché, někteří si poprvé vyzkoušeli týmovou práci a zároveň jim záleželo na tom, aby je výsledek dostatečně prezentoval. Analýza jejich práce se pro školu stala důležitou hodnotou v celkovém projektu evaluace.

1. Zahájení projektu

„V našem školství se zrodil nečekaně kvalitní nápad.“ (Patrik F.)

„Šesti žákům naší třídy se naskytla možnost pracovat na evaluačním projektu. Zprvu nás trápila nejistota, zda to vůbec zvládneme, ale postupem času nás tento projekt ohromil.“ (Zuzana S.)

„Ze začátku se nám zdál projekt celkem jednoduchý, ale když přišlo na spolupráci, zjistilo se, že má každý úplně odlišné představy.“ (Monika G.)

2. Tvorba koláží

„Byli jsme seznámeni se všemi pravidly a možnostmi výběru pomůcek. Obdrželi jsme digitální fotoaparát a hned v úvodu nás velmi překvapilo, že nám škola do rukou svěřila vlastní majetek. Chodili jsme sem a tam, tam a sem a všude jsme fotili. Fotili jsme všechno a velmi rádi.“ (Zuzana S.)

„Nejdříve jsme sepsali nápady, zprvu jich moc nebylo, ale potom už jsme je skoro nestačili psát.“ (Lenka M.)

„Naše fantazie se měly spojit pomocí papíru a šikovných ručiček.“ (Monika G.)

„Začalo se pracovat, jenže nápady není tak jednoduché realizovat“ (Monika G.)

„Když někdo něco navrhl, nelíbilo se to ostatním, a tak to šlo pořád dokola. Vznikla hádka. Třídou se šířilo dusno. Scházelo málo k tomu, aby vzduchem létaly tužky.“ (Zuzana S.)

„Domluva byla taková, že krásy naší školy budou jako nebe a sluníčko, zápory naopak zachytíme jako peklo, černo, tmu.“ (Monika G.)

„Bílá plocha se postupně začala zaplňovat fotografiemi a výstřižky z časopisů. Střed koláže jsme věnovali tomu, jak se naše škola změnila. Z původní šedé budovy se stala o patro vyšší budovou s modrou fasádou.“ (Lenka M.)

„Jako další klad jsme uvedli naše nejlepší učitele, stojí za zmínku nejen proto, že nás něco naučí, ale i proto, že jsou v hodinách vtipní a rádi nám se vším pomohou.“ (Zuzana S.)

„Před několika lety se postavila krásná tělocvična, ale cvičení venku nám moc radosti nepřináší, zvláště když máme sprintovat po neupraveném terénu.“ (Lenka M.)

„Počítačové i odborné učebny jsou vybaveny kvalitně, ale chybí zde chemická laboratoř a dějepisné a zeměpisné mapy.“ (Lenka M.)

„Kluci s radostí lepili růžové papírové stravenky na černou plochu koláže.“ (Monika G.)

„Nakonec jsme se snažili odevzdat dobře odvedenou práci“ (Monika G.)

„Naše koláže nejsou nejhorší...“ (Zuzana S.)

„I když v mnoha případech se naše názory neshodovaly, o to byla práce zajímavější.“ (Mirek I.)

„Na tomto projektu znamenal kompromis pro mnohé mé spolužáky španělskou vesnici!!!“ (Patrik F.)

3. Zveřejnění výsledků ve škole

„Považuji tuto práci, která byla vystavena v aule naší školy, za inteligentní. Každý, kdo ji uvidí, hned pozná klady a zápory ...“ (Monika G.)

„Otázkou je, jestli měl projekt smysl, zda se díky němu něco změní, zlepší. Myslím, že názor žáka je velmi důležitý, a proto by měl být vyslyšen v co největší míře. Nechci tvrdit, že mají žáci vždy pravdu v tom, co je nejlepší, protože mnoha věcem ještě nemohou rozumět, ale ke studijnímu prostředí, vyučovacím metodám a vybavení školy snad mají co říct.“ (Mirek I.)

„Snad i s pomocí tohoto projektu se začínají odstraňovat některé nedostatky, např. řešení stravného.“ (Monika G.)

„Projektů podobného typu, které nezahrnují práci jednotlivce, ale skupiny, by mohlo být v českém školství více.“ (Patrik F.)

„Snad tento projekt něčemu prospěl. Práce to byla velmi různorodá, dala nám mnohá poučení. Každý si vyzkoušel, co znamená pracovat v týmu.“ (Mirek I.)

„Doufám, že naše společnost se bude více zajímat o prostředí, ve kterém žijí žáci a učitelé.“  (Monika G.)

Rostislav Šmíd, Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště Uherský Brod, Nivnická 41

Učitelské listy 2005/2006, č. 1, příloha Ředitelské listy, str. 5–6

__________________________________