OECD zjišťovala míru účasti na vzdělávání dospělých

Vzdělávání dospělých je v současné době v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) považováno již za nezbytnost. Zkoumají se způsoby, jak zlepšit přístup dospělých k různým formám tohoto vzdělávání. Mezi faktory, které podněcují rozvoj vzdělávání dospělých, patří: vysoká míra nezaměstnanosti v Evropě, uznávání přínosu lidského kapitálu pro hospodářský i společenský rozvoj, uznávání významu vzdělávání pro osobní rozvoj člověka, stárnutí obyvatelstva a vyšší míra migrace.

Od roku 1999 provádí OECD tematický přehled o vzdělávání dospělých. V první vlně šetření, která se uskutečnila v letech 1999 – 2002, podrobila zkoumání devět zemí: Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Anglie, Kanada,  a Švýcarsko. Od minulého roku do šetření zapojila další devítku zemí: USA, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Anglie, Rakousko, Maďarsko a Korea.

Dosavadní výsledky tematického přehledu se v jednotlivých zemích liší, ukazují se však podobné modely. Dospělí s vyšším vzděláním, ti, kteří jsou zaměstnaní, pracovníci velkých podniků, pracovníci v intelektuálně náročnějších povoláních (tzv. „bílé límečky“) a mladší dospělí se účastní vzdělávání ve větší míře. Klíčovými katalyzátory pro poskytování vzdělávání jsou soukromé vzdělávací podniky a dospělí, kteří usilují o účast ve vzdělávání především kvůli profesnímu vzestupu.

Patrné jsou rovněž některé společné trendy ve vzdělávání dospělých: země na jihu Evropy mají nižší míry účasti, zatímco severské země a Velká Británie vykazují vyšší účast. Míra účasti je ovlivňována různými faktory. Závisí na podpoře ze strany zaměstnavatelů a veřejnosti, na úrovni vzdělání obyvatelstva, na prospěchu ze vzdělání (míře návratnosti investic), na stimulech, na kultuře, na pracovní době, na velikosti rodiny, na dostupnosti příslušných informací apod. Celkově vzato se ve většině evropských zemí účastní vzdělávání dospělých v jednom měsíci jeden člověk ze čtyř.

Šetření OECD ukázalo ve všech zemích podobné rozdíly podle věku, výše dosaženého vzdělání, statusu v pracovních silách, profese a národnosti. Lidé s vyšším vzděláním, mladší (do věku 39 let), obyvatelé měst a zaměstnaní se na vzdělávání podílejí více než ostatní skupiny. Stupeň vzdělání je jedním z nejrelevantnějších faktorů účasti, ti, kteří mají nejvyšší dosažené vzdělání, se vzdělávají nejvíce. To prokazuje, že vzdělávání a vzdělávání dospělých se doplňují. Vzdělanějším lidem se nabízí více kurzů, nacházejí zaměstnání, která vyžadují vysokou kvalifikaci, a proto mají více příležitostí zdokonalovat své vzdělání.

Klíčovou roli hrají pochopitelně sami zaměstnavatelé: více se vzdělává ve větších podnicích a ve firmách, které zavádějí nové pracovní postupy. V kurzech dalšího vzdělávání jsou především pracovníci z vysoce kvalifikovaných zaměstnání v sektoru služeb a z některých povolání ve výrobě, tedy lidé s vyššími platy.

Mezi jednotlivými zeměmi existují znatelné rozdíly také v délce vzdělávání dospělých. Porovnání míry účasti a frekvence vzdělávání odhaluje dva modely: extenzivní model, který se zaměřuje na poskytování kratších období vzdělávání většímu počtu dospělých, a intenzivní model, který se soustřeďuje na menší počet lidí.

Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko a Velká Británie reprezentují extenzivní model, v Německu, Španělsku, Francii, Řecku, Itálii, Polsku a v Portugalsku mají intenzivní model. (Tento kontrast již byl zaznamenán v jiné studii OECD z roku 1999, kde se uprostřed mezi oběma modely ocitly Kanada a Švýcarsko.)

Jsou nízké míry účasti ve vzdělávání dospělých způsobeny nedostatečným přístupem ke vzdělávacím příležitostem? Existují mnohé důvody nerovností v účasti na vzdělávání: nedostatek informací, času, motivace, stimulů, financí a nedostatečný přístup ke vzdělávání.

Nedostatek času je v různých šetřeních nejčastěji citován jako důvod neúčasti těmi, kdo by se rádi vzdělávali. Druhým důležitým důvodem je nedostatek motivace, ačkoliv není v mnoha šetřeních výslovně uváděn. Mnozí dospělí si myslí, že vzdělávání není nutné, a neangažovali by se v něm vůbec, protože necítí potřebu. Jsou to obvykle lidé s nízkým vzděláním a kvalifikací. Tvoří důležitý podíl skryté poptávky po vzdělávání dospělých. Lidé s nejvyšším vzděláním si nejvíce přejí účastnit se vzdělávání a také se ho skutečně více účastní, čímž odhalují úzkou souvislost mezi počátečním vzděláváním a vzděláváním dospělých.

V jednotlivých zemích OECD by se určitá část z těch, kdo se neúčastní vzdělávání, chtěla na vzdělávání podílet. Nejčastěji citovaným důvodem neúčasti byla „přílišná zaneprázdněnost“ „nebo nedostatek času“. Druhým důvodem byl nedostatek financí, často byly zmiňovány též rodinné povinnosti a mnoho práce v zaměstnání. V některých odpovědích byla také uváděna nedostupnost kurzů, ne však často, z čehož lze vyvodit, že problém nespočívá v nedostatečné nabídce.

Z článku Improving Access to and Participation in Adult Learning in OECD Countries, který uveřejnil European Journal of Education 1/2001, zpracoval Zpravodaj Odborné vzdělávání v zahraničí 9/2004. Nezkrácenou verzii lze nalézt na www.nuov.cz.