Na otázky, jakou roli ve vytváření vnitřních vztahů ve škole má ředitel a zda mají vztahy mezi zaměstnanci škol dopad na žáky, odpovídala Mgr. Jana Kašpárková, Ph. D., z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ocitovala jeden z klíčových úkolů Bílé knihy: »Škola musí usilovat o to, aby vzdělání mělo pro všechny žáky smysl a osobní význam. To vyžaduje změny obsahu vzdělávání, metod a forem výuky, ale také i změnu klimatu a prostředí školy, které se projeví mj. v utváření školní komunity jako modelu demokratické společnosti.«

Rozšířila se autonomie škol a zároveň byla větší zodpovědnost přenesena na vedení škol. Klima by mělo pomáhat každému jednotlivci zažít pocit, že má hodnotu, že si ho lidé váží a současně mu pomáhat vytvářet vědomí, že někam patří, že je něco kolem něj, jehož on je součástí. Důležitými vlastnostmi ředitele musí být sebedůvěra, profesionalita, respekt k ostatním a další. Dobré vztahy mezi učiteli i vedením školy mají podíl na efektivitě školy (viz 12 faktorů – Průcha). Platí: Jaké je vedení školy, takoví jsou učitelé, takoví jsou žáci a taková je úroveň celé školy.

Mgr. Kašpárková uvedla výsledky vlastních výzkumů školního klimatu na středních školách a výzkumy organizačního klimatu: Čím je lepší organizační klima, tím je vyšší spokojenost zaměstnanců s jejich prací. Dobré vztahy mezi vedením školy a učiteli pozitivně působí na vyšší výkony žáků a naopak. (Celý text vystoupení včetně literatury si můžete přečíst ZDE)

Mgr. Petr Novotný, Ph. D. z Ústavu pedagogických věd FF Masarykovy univerzity v Brné se zamyslel nad otázkou, zda může být ve škole demokracie. Vzal v potaz vnitřní a vnější vztahy školy, role a zodpovědnost ředitele, učitelů a žáků a specifický charakter školy.

Prezentoval poznatky ze zkušeností ředitelů účastnících se studia managementu. Při příchodu nového ředitele může nastat diskontinuita. Nový člověk s novou koncepcí často začíná téměř od nuly. Někdy musí začít jako »osvícený monarcha« – provést školu od osvícené totality k demokracii. Úskalí je v tom, že musí získat lidi, ale má zodpovědnost za to, že se škola daným směrem vydá. (Někdy se ovšem pak moci neumí vzdát.)

Kvalita práce podle ředitelů spočívá ve zdánlivých maličkostech – lidé za nimi kdykoli mohou přijít, dohlížejí, aby učitelé byli na svém místě, vedou učitele ke vzdělávání – někdy i trochu násilím, delegují – ať každý dělá to, co umí. Podmínkou a »lakmusovým papírkem« je důvěra k lidem. I nepříjemné věci pak lidé akceptují. Škola je jako lidské tělo – musí to klapat všude. Demokracie ve škole být nemůže, ale musí. Vztahy ředitele a učitelů nejsou jen vzorem, ale projeví se v životě žáků okamžitě. (Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.)

Psycholog PhDr. Pavel Beňo z o. s. Práce a vztahy vysvětlil, jak se ve školách projevuj mobbing a bossing. Systematická likvidace člověka dlouhodobými psychickými útoky je mobbing. Pokud se takto chová šéf, jde o bossing. Vztahová patologie se projevuje neochotou nebo neschopností vést dialog. Manažery označil za rizikovou skupinu – je mezi nimi řada psychopatů a lidí toužících po moci. Škola je odrazem modelů ze společnosti. Za »klima« či tzv. »kulturu« odpovídá především management a za to je i placen. Školy v tomto směru nejsou výjimkou! Všechna čest ředitelům, kterým se daří vytvářet dobré klima. Přerostou-li obtíže se šikanou v problém, vedou stopy ve většině případů právě do ředitelny.

Obrana není snadná, ale existuje. Jde o stupeň zrání společnosti. Demokracie je soubor pravidel a sankce za nedodržování musí být transparentní. Klíčová je zodpovědnost politiků, kterou je třeba pěstovat i v lidech. Stížnosti je potřeba řešit. Udivující je neochota a nepřipravenost většiny manažerů k řešení vztahových problémů. Přitom vedoucí je zodpovědný za vztahy na pracovišti. Je potřeba vydržet na cestě k lepšímu stavu. (Prezentaci si můžete stáhnout ZDE. Dotazník ke zjištění stavu na pracovišti najdete ZDE)

Spojení na občanské sdružení Práce a vztahy: box@vztahy.org, http://vztahy.org

Mgr. Jitka Šulcová, právnička ČMOS pracovníků školství řekla, že mobbing a bossing jsou nežádoucími jevy v pracovně právních vztazích. Lze jim předcházet komunikativností na pracovišti. Základní zásady jsou dány Zákoníkem práce 262/2006 Sb., § 13,14. Zaměstnavatel má povinnost zajistit rovné vztahy a zákaz diskriminace. Pracovně právní vztah nesmí být v rozporu s dobrými mravy (ale neexistuje právní definice). Zaměstnavatel nesmí postihovat zaměstnance, když se domáhá svých práv.

Mgr. Šulcová doporučila získat podporu kolegů, problémem však je, že tichá většina mlčí. Podmínkou účinné obrany je osobní statečnost zaměstnance a ochota věc otevřeně řešit. Je možno obrátit se na zaměstnavatele (je povinen stížnost projednat), případně na zřizovatele, ČŠI nebo inspektorát práce. Právo na náhradu nemajetkové újmy je možno uplatňovat u soudu. Je to ale obtížné, protože je nutno přesně formulovat protiprávnost jevů. Žalovaná strana pak musí prokázat, že se újmy nedopustila. Často se ale zjistí, že formálně jednala v souladu s právem.

Praxe ukazuje, že učitelé někdy považují za šikanu požadavek plnění pracovních povinností. Legislativa se problémem zabývá jen okrajově. Zákoník práce je nevyvážený, pomíjí povinnosti zaměstnanců. Předpokládal se antidiskriminační zákon, který ale dodnes nebyl přijat.

PaedDr. Jaroslav Nádvorník, ředitel ZŠ Propojení v Sedlčanech, řekl, že termíny mobbing a bossing, nemá rád, protože byly převzaty ze zahraničí a z výrobní sféry. (Škola je něco jiného.) S nimi proniká do povědomí veřejnosti jiné myšlení. Obává se, že český učitel brzy nebude moci pohladit dítě po hlavičce, i kdyby si to zasloužilo, aniž by byl nařčen z pedofilie. Připomněl výrok Mgr. Morkese na minulém KS, že Masaryk prosazoval nezávislost ředitele školy na starostovi, faráři a politické straně. Dnes je situace jiná. Jakési neukotvení ředitelů škol, čekání, jak dopadnou komunální volby, se může odrážet ve vztahové oblasti.

Uvedl příklad zástupce hejtmana pro školství, který se veřejně chlubil, že v kraji mají evaluaci škol pod kontrolou – kupují testy a sestavují žebříčky kvality škol. Když se ozvaly z pléna námitky, že školy mají různé podmínky, pan náměstek řekl, že ředitelé všechno napadají a je potřeba jim přistřihnout křidélka, protože jsou neodvolatelní a tunelují školy. Tehdy byl hrdý na své kolegy, že se nebojí kritizovat nespravedlivé normativy. Na druhé straně on má jiné osobní zkušenosti – je z malého města, kde radnice zřizuje několik škol, a nedovede si představit lepší spolupráci. Je to malý příklad správnosti současného systému řízení školství. Zná ale kolegy, kteří se bojí být nároční, aby nebyli obviněni z podobných termínů, které dnes zazněly. Jak ukazují příklady z poslední doby, násilí může být snadno použito i podřízenými proti nadřízenému.

Mgr. Daniel Kaiser, ředitel ZŠ Jižní v Praze 4, odpovídal na otázku, jak může ředitel ovlivňovat vztahy mezi zaměstnanci ve škole a dobré vnitřní klima. Řekl, že ředitel by měl znát své zaměstnance, jejich starosti, rodinné zázemí a jak jsou uspokojovány jejich potřeby, i když má k motivaci omezené nástroje. Jediný způsob, jak nahradit nedostatečné finance, je dokonalejší uspokojování potřeb ostatních. Uvedl zajímavé příklady, jak uspokojovat potřeby fyziologické, potřebu jistoty a bezpečí, potřeby sociální, uznání a vážnosti a seberealizace (viz Maslow – prezentaci si můžete stáhnout ZDE). Personální práci a odměňování nechává ve své kompetenci, i když má 60 zaměstnanců, usiluje o partnerský vztah. Peníze nejsou všechno – pro ně by ve škole nebyli.

Myšlenky z diskuse

·        Co se nevyřeší na pracovišti, soud nevyřeší.

·        Co s »nemakačenky«? Musí se zveřejnit.

·        Problém je v každém z nás, v naší hektičnosti – učitelé nemají čas na sebe.

·        Novela školského zákona zvyšuje neukotvenost ředitelů – větší závislost na starostech by měla dopad na rodiče a děti. Připomínky je možno posílat do Učitelských novin.

·        Ředitel školy i dnes je odvolatelný – je nutno znát zákony!

·        Za školu zodpovídá a rozhoduje ředitel – nemůže se odvolávat na to, že zřizovatel nařídil. Zřizovatel není zaměstnavatelem.

·        Mgr. Morkes: Mluví se o vztazích ředitel – učitelé, učitelé – rodiče, ale ve vztazích učitelé – žáci nám ujíždí vlak. Příklad: žáci v 9. třídě losovali, kdo nakopne učitelku na chodbě. Násilí vůči učitelům narůstá! V 19. století byl odsouzen otec, který vzkázal neslušná slova učiteli!

·        Mgr. Šulcová potvrzuje konkrétním příkladem: žák při vyučování použil mobil, učitel ho požádal o jeho odložení a během hodiny otec žáka učitele fyzicky napadl.

Účastníci ocenili na tomto kulatém stole různost pohledů na problém a množství cenných informací.

Téma příštího Kulatého stolu 15. 2. je Škola versus rodina.

Diskusní setkání u kulatého stolu spolufinancuje Evropský sociální fond, státní rozpočet České republiky, rozpočet hl. m. Prahy, Fund for Education při International School of Prague a Nadace Open Society Fund Praha.