V rámci projektu Výzkum nových metod soutěží tvořivosti mládeže zaměřených na motivaci pro vědecko výzkumnou činnost v oblasti přírodních věd, obzvláště v oborech matematických, fyzikálních a chemických (zkráceně STM-Morava) podporovaném Národním programem výzkumu II. MŠMT ČR, který se orientuje na vývoj a ověření nových metod propagace přírodních věd mezi žáky základních a středních škol s cílem podpořit jejich zájem o vědecko výzkumnou činnost v oblasti přírodních věd, především v matematice, fyzice a chemii, bylo v Olomouckém kraji na sklonku roku 2006 realizováno výzkumné šetření mezi 645 žáky základních škol a víceletých gymnázií. Na výzkumu se podílejí odborníci Přírodovědecké a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Kromě těchto řešitelů patří do týmu také pedagogové a sociolog, jejichž úkolem je hodnotit stav výuky předmětů (fyzika, chemie, matematika) na ZŠ a SŠ a vztah žáků k nim. Některá zjištění z prostředí základních škol nabízíme nyní čtenářům Učitelských listů. Upozorňujeme však na to, že se jedná pouze o první výsledky a stručnou interpretaci oblasti, která byla velmi podrobně zmapována a bude také podrobena mnohem důkladnější analýze.

Výzkum absolvovalo 645 žáků ze základních škol, z nich bylo 276 chlapců (43%) a 369 dívek (57%). Na základní školu docházelo 423 respondentů (65,6 %) a 222 dotazovaných (34,4 %) studovalo na víceletém gymnáziu. Podíváme-li se na analýzu škol z hlediska okresů, tak v Jesenickém byly získány 4 % (26) odpovědí, v Olomouckém 36,2 % (233), v Prostějovském 16,2 % (104), v Přerovském 25,5 % (164) a v Šumperském 18,1 % (116).

Z důvodu zaměření výzkumu nás nejprve zajímala oblíbenost přírodovědných předmětů u sledovaných žáků. Od 645 respondentů jsme se dozvěděli, že např. matematiku mají rádi »jak kdy« (slabě kladné hodnocení), ještě nižší je to u fyziky a chemie, kde se vyskytuje jejich velmi slabě kladné hodnocení. Toto zjištění nás příliš nepřekvapuje, protože potvrzuje výsledky i jiných výzkumů (např. PISA 1995). Zjistilo se například, že žáci mají sice v těchto disciplínách výborné znalosti, ale jejich obliba je nízká. Ze 14 obvykle vyučovaných předmětů na základních školách a víceletých gymnáziích se podle hodnocení respondentů ocitla matematika na desátém a fyzika a chemie na třináctém a čtrnáctém místě, a to i přesto, že průměrná známka z matematiky byla ve výběrovém souboru 2,04, z chemie 1,76, z přírodopisu 1,61 a z fyziky 1,58. Na prvních místech se objevila technická a informační výchova a přírodopis, za nimi hudební, rodinná, výtvarná a tělesná výchova.

Když měli dotazovaní určit nejoblíbenější předmět, došlo k posunu, chemie se umístila jako čtvrtá, následovaná matematikou a fyzika se dostala na deváté místo. I když uvedené přírodovědné předměty nebyly hodnoceny příliš příznivě, přesto jako nejoblíbenější předmět triumfuje zatím nejmenovaná přírodovědná disciplína, a to přírodopis. Za ním se umísťuje např. cizí jazyk, zeměpis. Zajímavé je, že na čtvrtém pořadí se nachází chemie a na pátém – matematika. Tělesná výchova je jmenována co do oblíbenosti až za těmito předměty jako šestá. Na posledním místě se objevuje technická výchova. Čím to může být způsobeno: obsahem disciplíny, stylem výuky nebo negativním vztahem žáků 2. stupně základní školy k manuální práci? Nízké hodnocení má dále i hudební výchova, český jazyk a občanská výchova.

S uvedenými výsledky koresponduje i hodnocení žáků ve sledovaných předmětech. Nejlepší známky na vysvědčení se objevují v přírodopise, který zřejmě nedělá žákům problémy, protože je zajímá. Zde jsou nejčastější známky jedničky a dvojky. Také v matematice, fyzice a chemii jsou nejvíce zastoupené dvojky, avšak je zde rovněž mnohem více trojek, několik čtverek, zvláště v matematice.

Tvá známka na posledním vysvědčení z…: odpovědělo 645 respondentů.

Z matematiky byla nejčastější známka: 2 (33 %), 3 (30 %), 1 (24 %), 4 (12 %).

Z fyziky byla nejčastější známka: 2 (45,7 %), 1 (31 %), 3 (20 %), 4 (3 %).

Z chemie byla nejčastější známka: 2 (45,4 %), 3 (26,6 %), 1 (22 %), 4 (5,9%).

Z přírodopisu byla nejčastější známka: 1 (46 %), 2 (40,8 %), 3 (13,2 %).

Logicky se vynořuje otázka, zda bude mít uvedené hodnocení vyučovaných předmětů vliv na volbu dalšího studia profesní dráhy?

Zeptali jsme se proto žáků, jak si představují svoji budoucí profesi? Respondenti odpovídali, že chtějí pracovat především s lidmi – sociální pracovník, učitel, prodavač, kosmetička, lékař… (35%), další chtějí podnikat – manager, obchodník… (18%) nebo se zabývat informačními technologiemi – počítačový grafik, designér, softwarový specialista… (15%). Zajímají se i o práci v průmyslové výrobě – strojař, stavař, chemik, architekt, projektant, dělník, soustružník…(11%) a uměleckou tvorbu – herec, režisér, malíř, hudebník, fotograf, zlatník… (8%). Objevovat nové věci jako vědci, výzkumníci, specialisté má však zájem pouze 6% žáků! Jen 2% dotazovaných chce pracovat v úřadě – účetní, referent a 1% respondentů touží pracovat v přírodě – zemědělec, lesník, zahradník…

Co se týče dalšího vysokoškolského studia, ukázalo se, že k němu směřují bezmála tři pětiny dotázaných (369, 57,2 %) a skoro čtvrtina ještě neví (155, 24 %). Na otázku, o kterém oboru studia na vysoké škole dotazovaní uvažují, jsme získali následující odpovědi. Více než dvě pětiny žáků přemýšlejí (273, 42,3 %) o odborném studiu společenských věd (ekonomie, filozofie, historie, management, politologie, psychologie, sociální práce, sociologie, ...). Na pomyslném druhém místě se umístila informatika (265, 41,1 %). Třetí místo obsadily s 39,2 % (253) umělecké obory (herectví, režie, výtvarné obory, hudební obory, design, mediální studia, ...). Odborné studium cizích jazyků (překladatelství, tlumočnictví, ...), technika (strojírenství, stavebnictví, architektura, elektrotechnika, ...) a právo a správa získaly 33 až 28 % odpovědí. Teprve na sedmém místě se objevilo odborné studium přírodních věd (biologie, fyzika, chemie, matematika, zeměpis, ....) s 27,1 % (175) zájemci. Osmé a deváté místo zaujalo učitelství společenských věd a jazyků (17,2 %, 111) následované medicínou a farmacií (16,7%, 108). Na desátém místě jsme našli rekreologii a trenérství s 12,7 % (82) odpovídajících. Jedenácté místo patřilo učitelství přírodních věd s 9,9 % (64). Nejmenší zájem byl o obory zemědělství, chovatelství a lesnictví (7,8 %, 50) a telologii (2,9 %, 19).

Jak vzbudit zájem u žáků o matematiku, fyziku a chemii? Spoluřešitelé výzkumného projektu z Přírodovědecké fakulty se rozhodli pro vývoj nových metod soutěží a tvořivosti v přírodních vědách a jejich realizaci u dětí a mládeže v různých formách. Mladý člověk má zjistit zábavnou formou, co obnáší výzkumná a vývojová práce. Názornost a aktivita by přece měly být přirozenou součástí učení. Sami žáci potvrzují, že se jim líbí, když jsou v přírodovědných předmětech zařazené pokusy (91%). Více než čtyři pětiny (81%) dotazovaných sděluje, že je baví, když mohou dělat pokusy ve výuce a pouze 18% se vyjadřuje, že je to baví jen někdy. Záporné stanovisko se nevyskytuje vůbec. Potíž je však v tom, že realita neodpovídá vždy zájmu dětí. Výpověď, že v hodinách přírodních věd učitelé často dělají pokusy, kladně posuzuje pouze 31% respondentů, 55% volí možnost »někdy« a 14% uvádí »ne«. I když zvážíme, že mezi přírodovědnými předměty je zařazena matematika, ve které se pokusy příliš dělat nedají, musíme si přiznat, že s ohledem na chemii a fyziku je výsledek alarmující.

A jaké je to doposud s účastí žáků v soutěžích? V nabídce se objevily tyto olympiády a soutěže: astronomická, biologická, fyzikální, matematická, chemická, zeměpisná, dějepisná, českého jazyka, literární a historická, korespondenční atd. Nejvíce dotazovaných se zúčastnilo Matematického klokana (72%), potom Matematické olympiády (62%), Pythagoriády (61%). Fyzikální olympiáda byla řešena 36% žáků a Chemická olympiáda pouze 3% žáků. Z dalších možností byla větší účast soutěžících na Zeměpisné olympiádě (45%). S nezájmem dětí se potýkala Literární a historická soutěž DANIEL (3% účast) a Korespondenční semináře (1% účast). Zajímavé je, že žáci málo soutěžili i v nejoblíbenějším předmětu přírodopise. Biologické olympiády se zúčastnilo jen 21% respondentů.

Z přehledu je patrné, že nejúspěšnější bylo zapojení se žáků do soutěží v matematice. Dlužno říci, že nabídka v tomto předmětu je rovněž největší. Malá rozmanitost, slabá propagace aktivit mohou být ovšem jen některé příčiny nezapojování se dětí do soutěží ve fyzice a v chemii.

Dalším důvodem poměřování si sil je chápání smyslu akce žáky. Největší počet respondentů (66%) uvedlo, že se soutěží účastní pro zlepšení známky, to by nakonec odpovídalo i nižším průměrům v matematice. Za jistý kalkul žáků v této oblasti lze považovat i odpovědi 49% dotazovaných – »učitel si to přeje«. S tím totiž souvisí úvaha, že se to může vyplatit. Soutěžit na přání rodičů vyhoví pouze 20% dětí. Kvůli spolužákům a kamarádům soutěží 16% žáků. 40% respondentů nezastírá, že se účastní soutěží, aby nemuseli do školy. Tato zjištění jsou celkem pochopitelná, i když pro učitele přírodovědných předmětů, kteří chtějí vzbudit u žáků upřímný zájem o své disciplíny, asi nepotěšitelná. Pro zlepšení jejich nálady dále uvádíme, že 64% dotazovaných řeklo, že soutěží kvůli poměření si sil, 63% žáků sdělilo, že se zapojují do soutěží, aby se dozvěděli více o tom, co je zajímá
a 48% dětí soutěže baví a dělají je rádi.

Výše uvedené řádky mapují aktivity žáků a učitelů v přírodovědných předmětech, které jsou spojené především se školou a povinnou školní docházkou. Jak je to ve volném čase? Na otázku, zda děti navštěvují nějaký přírodovědný kroužek, reagovalo kladně pouze 12% žáků, 88% volilo »ne«! Nabídka přírodovědných kroužků, u kterých se měli respondenti vyjádřit, zda do nich docházejí, byla následující: debrujáři, cabriogeometrie, matematický kroužek, informatika – počítače. U debrujárů a cabriogeometrie se v obou případech vyjádřilo 30% žáků »ne«, možnost »ano« ani nevolili. U matematického kroužku 3% dotazovaných uvedlo kladnou odpověď a 27% žáků se vyjádřilo záporně. Informatiku – počítače rozvíjelo v kroužku 7% dětí, 27% žáků se nezapojilo. Zde jsou patrné již poměrně velký rozhled a dovednosti žáků ve výpočetní technice. Většina z nich pracuje s počítačem doma.

Rozmanitost volnočasových aktivit dětí ovšem vyplynula dále. Dozvěděli jsme se, že 3% rybaří, 1% navštěvuje skaut, 1% se zabývá výtvarnou činností, 1% se věnuje drátování, 1% se rozvíjí v keramice. Žáci uváděli také tyto kroužky a organizované činnosti: fotbal, hasič, floorball, sportovní výchova, železniční modelářství, anglický kroužek. U každého z nich se objevila hodnota relativní četnosti 0,9%. Z tohoto výčtu je patrné, že snad pouze ještě skaut a rybaření lze považovat za zájem o přírodu, otázkou však zůstává, do jaké míry o studium přírodních věd.

Proč není zapojení se žáků do přírodovědných, ale i jiných organizovaných aktivit větší? Mají vůbec možnost ve volném čase věnovat se svým zájmům v odborných kroužcích? Na tuto otázku 11 % respondentů uvedlo, že mají možnost navštěvovat odborný kroužek ve škole a 24% dotazovaných sdělilo, že – jinde. Pouze 3% dětí poznamenalo, že nemají možnost věnovat se ve volném čase svým zájmům v odborných kroužcích.

Všeobecně je známé, že se děti a mládež ve volném stále méně věnují četbě. Když jsme se jich dotazovali, zda čtou některé přírodovědné časopisy, zjistili jsme tyto údaje: 34% žáků, což je nejvíce, se zajímají o informace v ABC, 16% respondentů čte National Geographic, 14% žáků sleduje časopis 21. století, 8% dětí pracuje s časopisem VTM Science, 5 % dotazovaných čte Vesmír a jen 1% žáků uvedlo četbu časopisu Beppo (Debrujáři). K časopisu Živa se vyjádřili v 99,0%, že jej nečtou. Respondenti však měli možnost uvést i jiné časopisy, které využívají k četbě. Nejvíce žáků zajímá zřejmě časopis Bravo (6%), potom sledují Board (3%) a Top dívku (3%), Spark (2%), Dívku (2%), Level (2%), Score (2%), Computer (1%), Sport (1%). Méně než 1% čtenářů jsme zaregistrovali u volby časopisů: Epocha, Koktejl, Myslivost, Tuning, Hattrick, Fire sports. Z předloženého výčtu periodik je patrné, že se žáci o dění ve vědě zajímají, vždyť počet čtenářů přírodovědně zaměřených časopisů činí 78 %.

Vážení čtenáři, pokud vás zaujala naše zjištění, brzy vám nabídneme údaje o vztahu »středoškoláků« k přírodovědným předmětům a jejich aspiraci k dalšímu studiu. Po zpracování základního třídění se budeme věnovat interpretaci a srovnání výpovědí žáků obou typů škol.

Helena Grecmanová a Miroslav Dopita

spoluřešitelé projektu STM-Morava