Letos vychází ze základních škol slabé ročníky dětí narozených po revoluci. Již teď se dá říci, že nejlepší jsou rozebráni. Ti s výborným prospěchem již studují na víceletých gymnáziích a výběrových jazykových školách. O ostatní svádí boj čtyřletá gymnázia a všechny střední odborné školy, kterých je díky státním dotacím stále stejný, velmi vysoký počet. Gymnázia snížila laťku tím, že přijímají uchazeče i se 2 trojkami. Dříve výběrové a pro mnohé nedostupné "hotelovky" bojují o přežití také po svém. "Při náborových akcích do učebních oborů nám děti říkají, že se na hotelovku dostanou i s šesti trojkami. Není výjimkou, že některé soukromé školy tolerují u dětí čtyřky," říká Eva Vylítová ze SOU hotelu International Praha.

Je jasné, kdo pak zbývá na studium učebních oborů. Pokud to nejsou děti, které si toto budoucí povolání ve svých 15 letech doopravdy samy vybraly a mají o něj zájem. Nebo děti, jejichž rodiče v oboru pracují nebo mají rodinný podnik. Je velmi těžké, i pro toho nejlepšího učitele, je pro gastronomii zaujmout. Obory, které připravují mladé lidi pro práci ve službách, musí vlastně učit některé základní věci, které by měly děti dávno znát. "Celospolečenským problémem je neschopnost kultivované komunikace. Máma nemá čas číst dětem pohádky, děti od útlého věku sedí před televizí nebo před počítačem a konzumují plytkou kulturu, nerozšiřují si verbální schopnosti, mají zúžený slovník, mnozí nemají základní návyky osobní hygieny, neumí podat ruku, dívat se do očí při rozhovoru, neumí naslouchat a další a další." potvrzuje JUDr. Felix Křížek, ředitel ATM Praha.

Kvalita škol a obsah výuky

Nešťastné rozhodnutí, kdy si uchazeči o studium na středních školách mohou napsat na přihlášku pouze jednu školu, také udělalo své. Rodiče sází na jistotu, nevybírají školy podle kladných referencí a kvality, ale podle toho, zda je zde pro dítě doopravdy jisté, že bude přijato. To je vlastně bludný kruh, který umožňuje přežití i těch podivných univerzálních škol a učilišť, které učí od automechanika přes švadlenu po kuchaře. Přitom by se při výběru školy mělo přihlížet i k tomu, kde vykonávají děti praxi, jaké jsou výsledky školy v soutěžích, jestli je studentům umožněna i zahraniční praxe apod.

Je velký rozdíl mezi Prahou a mimopražskými školami? Ti, kteří se školami spolupracují hlavně při soutěžích, potvrzují vzrůstající, někdy i vyšší úroveň některých mimopražských škol, ale bohužel i některé až předpotopní přístupy k výuce u škol pražských. Vše je však i v lidech, kteří s dětmi pracují.

Stále se objevují hlasy, že školy učí nepotřebné, zastaralé předměty a naopak nezařazují ty předměty a informace, které jsou potřebné. Jsou školy nějak omezovány ve výběru toho, co učit? Nový školský zákon je již velmi benevolentní, podívejme se, co ve zkratce říká:

Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše přidělovaných finančních prostředků.

Vzdělávání v jednotlivých školách a ve školských zařízeních se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů. Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školy mohou při výuce používat kromě učebnic a učebních textů uvedených v seznamu školského zákona i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy nebo právními předpisy a pokud svou strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a didaktickým zásadám vzdělávání. O použití učebnic a učebních textů podle věty první rozhoduje ředitel školy, který zodpovídá za splnění uvedených podmínek.

Z výše uvedeného je jasné, že kromě základních předmětů, které jsou na stupni středního vzdělávání stejné, aby byla zajištěna prostupnost předmětů a návaznost na nástavbová studia, je jen na jednotlivých školách, co a z čeho budou učit. Zde je nutná bližší spolupráce s praxí. "Problém vidím v neexistenci důrazného vlivu sociálního partnera. Ten by měl určovat mnohem více, co se má student učit, nejen přítomností odborníka u závěrečné zkoušky. Když student opouští školu – to už je pozdě," říká Felix Křížek. "Spolupráce s odbornou veřejností a co nejtěsnější propojení školního vzdělávání s praxí představují ve školním vzdělávacím programu jeden ze stěžejních ukazatelů kvality," doplňuje PhDr. Jana Podoláková, ředitelka Hotelové školy v Poděbradech. Co je platné zaměstnavateli, že jeho číšník má při nalévání vína ruku předpisově za zády, jak ho to stále učí ve škole, když se na hosta neumí usmát, přivítat ho ani poděkovat za návštěvu, protože ho neučí správně prodávat a komunikovat. Komunikace je ale i to, co stále chybí mezi školou a praxí. Změnit by tuto situaci měla nová koncepce závěrečné učňovské zkoušky.

Nová závěrečná zkouška pro tříleté výuční obory se letos bude skládat už na 125 školách a v 19 oborech, mimo jiné i v oborech kuchař, kuchař – číšník, cukrář. Stane se tak v rámci projektu ministerstva školství Kvalita I, který finančně podporuje Evropský sociální fond. Pod vlivem zaměstnavatelů by se měl jejich obsah víc než dosud přiblížit potřebám praxe. Změna ve způsobu závěrečných zkoušek je nanejvýš potřebná, protože dosavadní praxe nevyhovuje. Školy si samy určují obsah zkoušek, a proto se jejich náročnost může dosti podstatně lišit. Absolventi učebních oborů nejčastěji figurují mezi nezaměstnanými, nová závěrečná zkouška by proto měla přispět k jejich lepší uplatnitelnosti na trhu práce.

Podstatou nových zkoušek je jednotné zadání, na němž se musejí shodnout pedagogové, zástupci zaměstnavatelů a specialisti z Národního ústavu odborného vzdělávání. Po zavedení jednotného zadání by se nemělo stát, aby absolvent neuměl základní věci ze svého oboru, které jsou bezpodmínečně nutné pro kvalifikovaný výkon povolání. Podle zástupců zaměstnavatelů, kteří na zkouškách spolupracovali v minulém školním roce, by se zkoušky a pochopitelně i výuka měly ještě víc než dosud zakládat na praxi a na reálných podmínkách v podnicích.

Kvalita vyučujících

Zákon sice ukládá, aby všichni vyučující odborných předmětů měli vysokoškolské vzdělání, ale to v tak rychle se rozvíjejících oborech, jakými jsou gastronomie a hotelnictví, není to nejdůležitější. Pro odborné učitele je nutné se stále dále odborně vzdělávat, mít co nejčerstvější informace. A zde je kámen úrazu. Na nechuť odborných učitelů investovat svůj čas i prostředky do dalšího vzdělávání si v naší anketě stěžovali nejen ředitelé SOU a SOŠ, ale i zástupci profesních organizací. "Podle mého názoru jsou někteří odborní učitelé spokojeni s tím, co již dlouhou dobu vyučují, a neprojevují snahu o aktivní samostatnou aktualizaci svých odborných znalostí. Nabízí se mnoho možných zdrojů, například vezmeme-li programy NFHR – nabízíme Podnikatelskou akademii, množství odborných publikací, tréninky. Podobné aktivity nabízejí i ostatní odborná sdružení, je jen třeba je využít," říká Václav Stárek, generální sekretář NFHR ČR. Odmítnutí zúčastnit se odborného semináře nebo nenavštívit odborný veletrh, protože je v sobotu nebo o prázdninách, nekoupit si odbornou knihu nebo časopis, protože ji škola nezaplatí, by mělo být u odborných učitelů trestáno jako vážné porušení pracovní kázně. Ten, kdo necítí povinnost předávat svým studentům kvalitní informace, které nutně potřebují pro svůj profesní život, nemá ve škole co dělat!

Vše souvisí se vším. Bude-li méně škol, bude možná více učitelů bez práce. Pak si teprve budou moci ředitelé vybírat, možná budou muset učitelé jednou za čas – jak je to například ve Švýcarsku – absolvovat před přísnou komisí kvalifikační zkoušku, která ověří, zda se v oboru, který přednášejí, i dále rozvíjejí.

Rychlý výuční list i maturita

Nový prostor pro lidi, kteří si chtějí celý život doplňovat vzdělání, vznikne v Česku na podzim roku 2007. Tehdy začnou ve všech krajích fungovat centra celoživotního vzdělávání, která nabídnou své služby všem dospělým. Od roku 2007 začne platit národní soustava kvalifikací, která popíše dovednosti potřebné k vykonávání určité profese. Zájemci o novou profesi se budou moci přímo obracet na krajská centra. Centra budou zaměstnávat poradce a ti ověří, co vlastně uchazeč ovládá. Pak mu mohou doporučit, aby se obrátil na některou školu zařazenou do sítě celoživotního vzdělávání a tam složil učňovskou zkoušku. Případně mu poradí, aby si na některé z odborných škol doplnil některé dovednosti ve večerních kursech. Krajská centra nebudou mít na celoživotní vzdělávání monopol. Například zkoušet občany z jednotlivých dovedností budou smět běžní podnikatelé, kteří dostanou licenci od ministerstva školství. V roce 2007 bude možné bez běžného studia získávat výuční list, později se otevře podobná nabídka na středních odborných školách a gymnáziích. Bude to ale trvat nejméně další dva roky, než se připraví seznam kvalifikací, které je třeba zvládnout, aby bylo možné složit maturitu, upozorňuje NÚOV.

Projekt "TourismEduca"

Projekt "TourismEduca – vzdělávání pro cestovní ruch v Praze" je součástí projektů v cestovním ruchu financovaných z prostředků Evropského sociálního fondu. Je jedním z příkladů, jak může Česká republika efektivně čerpat prostředky EU. Realizace projektu, jehož cílem je zvýšit kvalifikaci a vzdělání pracovníků a firem působících v cestovním ruchu v Praze, začala v září loňského roku. Tehdy Hospodářská komora ČR podepsala smlouvu o financování projektu z prostředků EU programu JPD 3. TourismEduca přinese zlepšení kvality produktů a poskytovaných služeb v cestovním ruchu. Tím zvýší šance hlavního města, aby si ho zahraniční turisté zvolili jako cílovou destinaci, kde jim budou nabídnuty komplexní služby na úrovni ostatních metropolí.

Projekt Hospodářské komory nabídne zájemcům z oboru cestovního ruchu a navazujících odvětví vzdělávací kurzy. Program kurzů je koncipován s ohledem na oblasti, kde je možné získané dovednosti rychle prakticky zužitkovat. Nabídka zahrnuje pět kurzů, které obsahují vzdělávání v oblasti základních znalostí podnikatelského prostředí a podmínek podnikání v cestovním ruchu (CR), marketingové dovednosti a postupy v podmínkách CR, reklamu, propagaci a PR v cestovním ruchu, komunikaci v krizových situacích, faktor bezpečnosti v CR a informační a poradenskou činnost – vše se zaměřením na podmínky hlavního města Prahy.

Projekt TourismEduca si klade za cíl zvýšit konkurenceschopnost nabídky turistických produktů a služeb podnikatelů hlavního města Prahy tím, že lépe přizpůsobí nabídku trhu z pohledu nových vývojových trendů a neustále se měnících podmínek. Cestovní ruch je oblast, kde lidský faktor hraje hlavní roli, proto se projekt TourismEduca soustřeďuje na komplexní zvýšení kvalifikace pracovníků v tomto oboru.

* * * * * *

Kvalita I.

Společné zadání se v červnu 2005 ověřovalo na 80 školách. Novou závěrečnou zkoušku skládalo cca 2500 žáků. Projekt je financován Evropskou unií a rozpočtem ČR.

Odborníci i pedagogové nejvíc oceňují:

• vyšší objektivitu hodnocení
• výsledky absolventů mají větší vypovídací hodnotu
• hodnocení žáků se sjednotilo v rámci školy i mezi školami v oboru
• lepší komunikace mezi školami, odborníky a zaměstnavateli
• komplexnější pojetí zkoušek
• zařazení témat ze světa práce
• rozšíření závěrečných zkoušek o odbornou práci

Odborníci z praxe doporučují

• rozšířit rozsah praktického vyučování
• provádět ho v reálných podmínkách provozu

Škola může zjistit

• jak obstojí ve srovnání s jinými školami
• zda má dostatečnou úroveň
• zda by neměla modernizovat své vybavení
• jestli by se její učitelé neměli dále vzdělávat

www.kvalita1.nuov.cz

Anketa:

Které předměty schází nebo by se měly zlepšit na odborných školách?

98 %  Kvalitnější výuka jazyků    

87 %  Komunikační dovednosti       

82 %  Bezpečnost pokrmu            

78 %  Marketing                                   

56 %  Moderní výživa                          

50 %  Nové druhy surovin                

43 %  Moderní technologie                  

40 %  Příprava na podnikáni                

Zdroj: Anketa FS 2006

Nové projekty z prostředků Evropského sociálního fondu

Ministerstvo pro místní rozvoj bude prostřednictvím své příspěvkové organizace České centrály cestovního ruchu – CzechTourismu realizovat čtyři systémové programy zaměřené na rozvoj vzdělávání v oblasti cestovního ruchu v regionech v hodnotě přesahující 250 milionů Kč. V současné době byly schváleny čtyři systémové projekty v hodnotě přes 250 milionů Kč.

Jsou to projekty:

• Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu;
• Vzdělávání pracovníků veřejné správy v cestovním ruchu;
• Informace v cestovním ruchu;
• Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu.

Projekty jsou zaměřeny na školení pracovníků v cestovním ruchu s cílem jejich dalšího vzdělávání a zvyšování úrovně služeb nabízených v cestovním ruchu v rámci jednotlivých regionů. Mechanismus školení bude probíhat formou distančního vzdělávání, tedy e-learningu, i formou prezenčního studia, případně kombinací obou. Počítá se s vybudováním elektronické knihovny pro potřeby frekventantů kurzů. Na jednotlivé části projektů jsou vypisována výběrová řízení. Návrhy projektů musejí být zaměřeny na cílové skupiny a na činnosti pro tyto skupiny vybrané. V případě opatření 4.2. jsou cílovými skupinami malé a střední podniky, veřejná správa, veřejné instituce včetně škol a nestátní neziskové organizace. Konečnými cílovými skupinami jsou podnikatelé, zaměstnanci a management podniků, pracovníci veřejné správy a veřejných institucí (i školy) a účastníci vzdělávacích a informačních akcí. OP RLZ tvoří základ pro čerpání podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR na období 2004–2006. Je zaměřen na celé území České republiky s výjimkou Prahy. Cílem OP i RLZ je podporovat vysokou a kvalitní úroveň zaměstnanosti založenou na kvalifikované a flexibilní pracovní síle včetně integrace ohrožených skupin sociální exkluzí, rovné příležitosti pro muže a ženy, rozvoj celoživotního učení a adaptabilitu zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek. Operační program rozvoje lidských zdrojů obsahuje specifické cíle, které byly připojeny k jednotlivým prioritám programu. V rámci priority 4 (Adaptabilita a podnikání) je definováno opatření 4.2. jako Specifické vzdělávání. Operační program Rozvoje lidských zdrojů je spolufinancován Evropským sociálním fondem.