Lev Nikolajevič byl idealista, ale jak je vidět ne dost velký, protože i jemu bylo jasné, že dobré skutky mají skoro vždy nějaké racionální pozadí a že zadarmo je něco jiného než bezplatně.

Webové servery poskytují své služby zdánlivě bezplatně, ve skutečnosti jsou dobře zaplacené inzerenty, kteří přes web propagují své výrobky a těm to zase zaplatí jejich zákazníci. Služby webových portálů si prostě předplatí v ceně jiného zboží, aniž si toho všimnou. Důchodce jezdí MHD bezplatně, nikoli zadarmo. On si ty cesty ve skutečnosti dávnou předplatil v odevzdaných daních.

Státní školy jsou také bezplatně, i když šťoural teď jistě zpozorní a namítne, že jaképak bezplatně, samozřejmě že jsou zaplacené, jen je neplatíme přímo a na probíhající platby prostě nevidíme. V případě “bezplatného“ školství se dá cena celkem snadno spočítat: Řekněme, že je nás zhruba 10 milionů a rozpočet rezortu školství dělá zhruba 80 miliard. Jeden každý tedy ročně za naši vzdělávací soustavu ročně v průměru zaplatíme zhruba 80 000 Kč.

Naše čtyřčlenná rodina tedy ročně zaplatí 320 000,- Kč. Inu, my alespoň máme dvě děti, které momentálně do té “státní“ školy chodí, ale ani nechci pomyslet, jak na nás nadává soused se sousedkou, kteří děti nemají a přihodí k tomu dalších 160 000,-. Já vím, jsou lidé, kteří jsou bez práce, mají nižší příjmy než my šťastní atd.... ale to selskou logikou znamená, že řada lidí platí za vzdělání svých dětí státu ještě mnohem víc!

320 000! Když si představím, že bych státu tuhle část daní neodevzdal a poslal děti do soukromé školy, je nabíledni, že bych mohl vybrat i tu nejprestižnější soukromou školu a ještě by nám zbylo na pěknou dovolenou. Ty veřejné školy musí být bohaté!

Nebo nejsou? Ošidná otázka. Kolikže to dostanou na žáka? 20 000? 30 000? V takovém nějakém řádu. To je tak asi třetina? Možná ani to ne. Kde jsou ty zbývající peníze? Někde je nějaký zádrhel, asi neumím počítat. Anebo, že by se poztrácely cestou? Už v sedmé třídě jsme se ve fyzice učili, že každá distribuce energie, např. elektrické, přináší ztráty. A pak: Třeba žárovka vlastně naprostou většinu přidělené energie vyplýtvá jako topné tělísko a na světlo toho promění jen zlomek. Že by naše školství, pochodeň vzdělanosti a kultury bylo stejně ztrátové? Jestli ty kabely a penězovody nejsou moc dlouhé...

Tak mě napadají další souvislosti. Třeba připravovaný školský portál má své služby poskytovat zadarmo, zatímco ostatními tvůrci webu cloumají komerční zájmy a ještě  tomu chtějí za svou práci platit. Hanba! Proč by školy měly platit, když je tu dobrý stát, který jim stejnou službu rozdá zadarmo. Možná tedy bezplatně. Tedy, já bych při hrubých selských počtech odhadoval, že každá škola na tento portál přispěje částkou tak asi 10 000,- Kč, ale naštěstí o tom nebude vědět, a co oči nevidí, to srdce neželí. A jaképak tam by se mohly odehrát komerční tlaky, kdo by usiloval o monopol nad informacemi... stát je přece hodný strýček, kterému leží na srdci jedině blaho daňových poplatníků!

Zalistoval jsem dalšími kapitolami státního rozpočtu a napadlo mě další strašlivé pomyšlení. Cena takového průměrného rohlíku vůbec není onu korunu, nebo korunu padesát. Každý jeden z nás totiž v průměru přispěje ročně tak asi 70 000 na dotace zemědělcům. On ten rohlík možná reálně stojí kolem 3-4 korun a zbytek jeho ceny jsme si předplatili svými daněmi.

Ony ty podezřele levné věci mají vždy nějaký háček. Natož věci bezplatné nebo dokonce ty, co jsou “zadarmo“. Jak je něco bezplatné, měli bychom zostražitět a ptát se, kolik nás to bude stát doopravdy.