Modelování informací a reprezentace znalostí se stalo v posledních dekádách žhavým tématem nejen pro akademické pracovníky zabývající se výzkumem v oblasti informačních technologií (»Computer Science«), ale také pro odborníky z praxe, kde jsou informační technologie aplikovány.
Akademičtí pracovníci z Katedry informatiky FEI VŠB – TUO byli vybráni, aby zorganizovali 16. ročník prestižní Evropsko-Japonské konference EJC 2006, a to poprvé v České republice. Po dobu 5 dnů na počátku června v malebném prostředí Beskyd v hotelu Ráztoka si vyměňovalo zkušenosti 47 vědeckých pracovníků univerzit a odborníků z praxe a to celkem z jedenácti zemí (Česká republika, Estonsko, Finsko, Japonsko, Korea, Německo, Norsko, Polsko, Slovensko, Švédsko, Vietnam ).
16. Evropsko-Japonská konference EJC 2006 (více http://ejc.cs.vsb.cz) byla pokračováním série konferencí, která původně vznikla jako výsledek spolupráce mezi Japonskem a Finskem. V současné době rozsah konference expandoval natolik, že pokrývá Evropu, Japonsko a ostatní státy celého světa (včetně Nového Zélandu a USA).
Rovněž rozsah témat, na které se konference zaměřuje, přerostl původní koncentraci na databáze a báze znalostí natolik, že poskytuje široké odborné fórum pro výměnu poznatků v prakticky celé oblasti informačních technologií a v příbuzných teoretických disciplínách, jako je umělá inteligence, kognitivní vědy, analytická filosofie, logika a lingvistika.
V letošním ročníku přinesla inovace přednáška děkana Fakulty elektrotechniky a informatiky prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. na téma »Řízení procesů« a panelová diskuse pod vedením Doc. RNDr. Marie Duží, CSc. na téma »Multi-agentní systémy«. Toto zaměření nebylo vybráno náhodně. Počítačové systémy pro zpracování informací a znalostí jsou v praxi již poměrně rozšířené, avšak pouze pro aplikace a využití počítačů v běžných, normálních situacích. Avšak v krizových situacích a stavech nouze tyto běžné systémy selhávají, přitom potřeba adekvátních a pravdivých informací rapidně vzrůstá a stává se doslova otázkou života a smrti. Je proto nutno zaměřit výzkum na oblast multi-agentních systémů, tj. decentralizovaných systémů sestávajících z velkého počtu více či méně inteligentních, autonomních agentů. Takovýto systém je totiž robustní, odolný proti selhání jednoho či více agentů, neboť každý »komputerizovaný« agent je vybaven alespoň základním inteligenčním jádrem tak, aby se mohl samostatně rozhodovat a »přežít« i ve chvíli katastrofy, kdy např. nedostane pokyn či příkaz od svého řídicího dispečera.