V počát­cích realizace integrované výuky bude nutné řešit tyto základní problémy:

1. Neexistenci učebních textů, jejichž koncepce by vycházela z integrovaného kurikula a zásad integrované výuky. Vyučující budou proto zpočátku nuceni využívat do­savadních jednooborových učebních textů (z přírodopisu, fyziky, chemie, děje­pisu, zeměpisu, technické výchovy apod.). Práce s nimi bude založena na jejich vzájemném kombinování a důsledném výběru probíraných témat z jednotlivých titulů podle oborů. To si vyžádá i častější doplňování výuky o další učební ma­teriály, studijní literaturu a informace, připravované vyučujícími a dalšími od­borníky.

2. Nepřipravenost vyučujících k integrované výuce vzhledem k jejich tradičnímu oboro­vému studiu (aprobaci), skládající se u většiny z nich ze dvou předmětů jako obo­rů studia. To bude od vyučujících vyžadovat seznámit se rámcově s obsahy učiva relevantních učebních předmětů z podobných kognitivních oblastí i úzkou vzá­jemnou spolupráci vyučujících konkrétních oborů založenou především na posky­tování rad a základních faktografických a didaktických informací. Posléze rovněž i absolvování řady kurzů a ostatních vzdělávacích akcí, kde by vyučující mohli získat další důležité teoretické i praktické informace týkající se integrované výuky a především jejího zavádění do praxe škol.

3. Nedůvěra odborníku, vyučujících a širší veřejnosti k netradičnosti tohoto pojetí výu­ky přírodovědných, uměleckých a technických předmětů a u odborné veřejnosti zejména obavy z možné povrchnosti výuky, její »nevědeckosti«, nekompetentnosti a nedůvěra k tomu, zda integrovaná výuka připraví dostatečně žáky na výuku ve středních školách a studium oboru vůbec. Stále je u nás ve vzdělání preferována, zejména u odborné veřejnosti, jeho kognitivní složka, která je chápána jako soubor měřitelných vědomostí nebo intelektuálních schopností. Vědomosti a intelektuální schopnosti jsou relativně snadněji měřitelné (např. testy) než zjišťování skutečné efektivity osvojených kompetencí žáků, tj. jakou mají žáci skutečně schopnost uplatnit osvojené vědomosti a intelektuální schopnosti v praktickém životě a při praktických činnostech. Úroveň vzdělání jednotlivce však nelze redukovat jen na kognitivní oblast, protože ve skutečném životě jsou důležité i jiné oblasti, např. so­ciální učení, morální a citová výchova, dovednosti aj.

4. Malá propracovanost řešení problematiky didaktické transformace vědních poznatků na didaktizované poznatky pro integrovanou výuku. Vytváření integrovaného kuri­kula je složitou teoretickou otázkou, která je spojena s hledáním optimálních způ­sobů propojování relativně různorodých poznatků několika oborů v jeden celek a zároveň i s jejich efektivním a logickým výběrem, přizpůsobením a přetvořením na školní učivo.

Zatím bohužel zavádění integrované výuky nebylo komplexněji a v širším měřítku řešeno na výzkumné a praktické úrovni, i když tato problematika není nova. Na význam a možnosti zavádění integrované vý­uky, jako způsobu inovace a významného vývojového trendu ve vzdělání, upozorňovali jižná počátku 90. let zejména V. Pařízek (Pařízek 1984) a J. Průcha (Průcha 1983). Vznikaly rovněž ojedinělé studie a po­kusy oborových didaktiků, které poukazovaly na význam integrované výuky a její možnosti, např. studie kolektivu autorů vedených J. Vachkem a M. Fondovou (Fenolová 1980) o možnostech integrace přírodo­vědných předmětů.

Při komplexnějším řešení problematiky integrované výuky na 2. stupni základního školství u nás je proto bezesporu důležité řešit tyto základní okruhy problémů a otázek:

·       Jak zajistit a podporovat širší uplatnění integrované výuky v našich školách?

·       Co a jak integrovat v učivu a jakým způsobem. Postupovat více cestou koordinace (vnější integrace) nebo koncentrace (vnitřní integrace) a nebo tyto přístupy rov­noměrně kombinovat?

·       Jak a kolem čeho sjednotit integrovanou výuku, tj. které kognitivní oblasti by se měly stát základem integrace v daném integrovaném učebním předmětu ?

·       Kdy zařadit a v jaké podobě určité učivo a v kterém ročníku školy, aby odpovída­lo věku žáků? » Jak nejkvalitněji zabezpečit integrovanou výukou splnění závazných standardů učiva tak, aby žáci mohli bez problémů plnit požadavky vyššího stupně školy, resp. středních škol?

·       Zvážit možnost doplňovat integrované předměty dalšími volitelnými »tradičními« předměty, které by byly jednooborové a které by si žák volil podle svého zájmu.

·       Ponechat žákům volbu způsobu, jak se daným oblastem vzdělání učit, zda inte­grovanou výukou a nebo diferencovanou výukou podle tradičních učebních před­mětů, při zachování rovnoprávnosti a srovnatelnosti výsledků v obou způsobech vzdělání.

·       Vytvořit kolektiv odborníků, kteří by koordinovali práci na vzniku modelových vzdělávacích programů založených na integrované výuce a současně by byli ga­ranty prováděných výzkumů v této oblasti. Zajišťovali by rovněž spolupráci mezi MŠMT, univerzitami, výzkumnými ústavy a školami apod.

·       Vytvořit autorské kolektivy pro tvorbu učebních textů, složené z odborníků da­ných vědních disciplin, učitelů z praxe, předmětových didaktiků a psychologů. Podpořit tak vznik nových učebnic, pracovních sešitů, příruček pro učitele pro in­tegrovanou výuku.

·       Vytvořit a akreditovat učební plány vysokých škol, které by umožňovaly studen­tům volbu modelového oboru studia, připravujícího na integrovanou výuku ve škole studia zaměřeného na integrované studium buď přírodovědných, společen­skovědných, technických nebo esteticko-výchovných předmětů jako integrovaných oborů. Tyto obory by byly založeny na studiu faktografických základů a didaktik kognitivně blízkých oborů jako celků, např. studium »Přírodních věd« by zahrno­valo souborné studium základních oborů biologie, chemie a fyziky, jejichž obsah, rozsah a struktura by byla únosná pro tento typ studia a připravovala budoucího učitele tak, aby byl schopen uplatňovat integrovaný přístup k přírodním vědám. Podobně i studium »Společenských věd« by zahrnovalo např. základy historie, geografie, filozofie, sociologie apod. Studium by mohlo být koncipováno jednak jako jednooborové, tj. studium jen »Přírodních věd«, jen »Společenských věd« anebo jako kombinované s dalším samostatným studijním oborem, např. Přírodní vědy – Zeměpis, Přírodní vědy – Fyzika, Společenské vědy – Cizí jazyk. Společenské vědy – Historie, Esteticko-výchovné předměty – Tělesná výchova, Technika – Mate­matika apod. Jinou variantou může být zavedení širšího oborového studia učitel­ství s třemi aprobačními předměty, které by rovněž mohly být určitou možností přípravy vyučujících na eventuální výuku integrovaných předmětů, např. Přírodo­pis – Chemie – Fyzika nebo Dějepis – Zeměpis – Občanská výchova aj.

·       Připravit komplexní program informovanosti vyučujících v praxi o integrované vý­uce a současně i program dalšího vzdělávání a přípravy vyučujících v této oblasti, především v součinnosti s pedagogickými centry, vysokými školami a univerzitami, resp. pedagogickými fakultami, školskými úřady apod. Jde především o to připra­vit vybrané vyučující na integrovanou výuku tak, aby ji byli schopni uplatňovat ve škole a současně mohlo být překlenuto období nutné na přípravu nových vyučují­cích, kteří by již jednotlivé obory studovali komplexně jako integrovaný obor na příslušných vysokých školách a nastoupí do základního školství později.

___________________________

Ukázka z knihy Ladislava Podroužka INTEGROVANÁ VÝUKA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE.

V současné době, kdy množství nových poznatků narůstá téměř geometrickou řadou, vyvstává otázka, jak tyto poznatky zařadit do systému vzdělávání na základní škole tak, abychom žáky zbytečně nezatěžovali množstvím encyklopedických znalostí a přitom je dostatečně připravili do praktického života. O tom, jakou metodu zvolit, vede odborná veřejnost již dlouhou dobu bouřlivé diskuse. Jednou z možností je využití integrované výuky.

V publikaci je nastíněna základní problematika integrované výuky, především její pedagogické vymezení a přehled pojmů. Souhrnně je zde zpracován stručný vývoj integrace a integrované výuky ve školách u nás i v zahraničí a možnosti a způsoby zavádění integrované výuky v předmětech o přírodě a společnosti v naší současné škole. Text je doplněn řadou příkladů a tabulek zpřehledňujících problematiku a umožňujících vytvářet logické generalizace. Kniha představuje úvod do dané problematiky a může být chápána jako její stručné repetitorium.

Knihu vydalo nakladatelství Fraus, stojí 199 Kč a můžete si ji objednat na adrese:

Zásilkové knihkupectví Agentury STROM, e-mail: knihy@ucitelske-listy.cz, tel./fax: 257 940 236, Skype: agentura.strom, Dolomitová 8, 159 00 Praha 5

Kompletní nabídku knih našeho zásilkového knihkupectví si můžete stáhnout v komprimované formě ZDE.