V době přípravy ročního plánu práce jsme upřesňovali podobu projektů a Masopust přerostl v multidisciplinární projekt určený všem ročníkům druhého stupně, pro jehož jednotlivé ročníky byly stanoveny různé úkoly.

Proč zrovna Masopust?

Masopustní průvody a veselice, dříve na venkově běžné, v druhé polovině minulého století v naší části Čech téměř vymizely. V menších obcích se sice daří tradice obnovovat, ale města žijí poněkud rychleji a iniciativy připomínající zaniklé časy jsou řídké. Lákalo nás pokusit se to změnit a připomenout, že i města kdysi měla své průvody, maškary a prožívala všechny žerty spojené s vítáním lepší části roku.

Přesvědčit paní ředitelku o prospěšnosti akce nebyl problém. Pustili jsme se tedy do práce. Zodpovědnost za průběh celého projektu na sebe vzaly autorky, dvě učitelky hudební a výtvarné výchovy.

Příprava

První fáze naší práce spočívala v hrubém nastínění průběhu masopustního dne. Jelikož masopustní průvod šel ulicemi a na náměstí jsme naplánovaly trh, bylo nutno požádat radu města o příslušná povolení.

V době před Vánocemi jsme navrhly plán dalších činností směřujících ke splnění hlavního cíle – oživení staré lidové tradice ve městě. Kromě výtvarných a hudebních úkolů jsme požádaly o spolupráci vyučující češtiny a cizích jazyků, občanské výchovy a dějepisu, rodinné výchovy, zeměpisu, informatiky a dílen. Všechny ostatní jsme požádaly o další nápady.

Při rodičovských schůzkách jsme rodičům předložili svůj záměr a požádali je o pomoc se zajištěním celého dne, zvláště trhu s pochutinami patřícími k masopustu.

Postup

Hned po vánočních prázdninách začaly děti podle pokynů svých učitelů s vyhledáváním různých informací o původu masopustních zvyků a jejich historických proměnách. Pokusily se vyhledat a porovnat zvyky naše se zvyky v jiných zemích Evropy a světa. Zkoumaly původ slova masopust a karneval.

Žáci osmého ročníku navštívili okresní muzeum, kde jim pracovník specializovaný na lidové tradice vyložil regionální historii a sdělil jim, v kolika vesnicích v okolí Klatov se daří masopust oživovat. Také jim promítl film a nezapomněl udělit důležité rady pro samotnou přípravu průvodu a jeho průběh.

Deváťáci se pustili do výroby basy. Další žáci devátých tříd vzali na sebe roli hlavního maškaráda, dva hoši, hráči na trubku, pozvali své kamarády a zajistili hudební doprovod průvodu a skupina děvčat nacvičila jednoduchý taneček.

Všechny ročníky v rámci rodinné výchovy hledaly recepty na tradiční jídla a pečivo, z nichž vznikla masopustní minikuchařka. V rámci výtvarné výchovy a informatiky jsme tvořili pozvánky a plakáty. Třídní pomáhali vybrat masopustní říkadla a pokřiky, kterými jejich třídy o sobě v průvodu dávaly vědět. Jednotlivé třídy si vyrobily tabule se svým označením.

Před koncem prvního pololetí už ve škole bylo znatelné, že se něco neobvyklého chystá. Nástěnky připomínaly podobu tradičních průvodů, prezentovaly zjištěná fakta, nabízely říkadla a písničky. Ve školním rozhlasu se vysílaly relace sdělující zajímavosti z různých krajů. Vyučující začínali být lehce nervózní, neboť si neuměli představit, jak masopustní den bude vypadat.

Ve finiši jsme jako zodpovědné za projekt musely doladit vymezení plochy na náměstí, zajištění stánků pro trh, ozvučení průvodu, porotu na soutěž o nejlepší masku, pořadatelskou službu, spolupráci s městskou policií, plakátování, distribuci pozvánek a plakátů, dodávky pečiva na trh, přesný časový plán dne a scénář průvodu, soutěže a pochování basy, tisk minikuchařky, informace do sdělovacích prostředků a odpovídat na spoustu dotazů dětí i kolegů.

Den »D« nastal. Průvodu se účastnily i děti z prvního stupně. Všichni se připravovali ve svých třídách, součástí přípravy byla třídní soutěž, z níž vyšli reprezentanti do celoškolní soutěže. Průvod se řadil v parku u školy a děti pobaveně zjišťovaly, že učitelé jsou schopni zapomenout na své pedagogické poslání a i ti proslulí svou přísností se změnili v babky nebo naopak malé holky, v indiány či cirkusové krotitele.

Cestou nás sledovalo a provázelo mnoho diváků, kteří také využili možnosti zakoupit slané i sladké masopustní pečivo na trhu sponzorsky zásobeném od rodičů.

Zkušenosti

Ještě týž den jsme se sešli a hodnotili. Naprosto převažovala spokojenost a příjemné pocity z vydařeného dne. Nejvýraznější pozitivní přínosy byly dva:

1.     všichni vyučující školy se zapojili do realizace projektu;

2.     sblížení žáků a učitelů, když všichni měli masky a všichni se »dopouštěli« stejných hloupostí.

Proti původnímu předpokladu zcela z projektu zmizela výroba masek, neboť děti využily svých domácích zdrojů. Někteří žáci zpočátku projevovali odpor k akci a prohlašovali, že ze sebe nebudou dělat pitomce a co kdyby je viděli kamarádi… Nakonec se až na několik jedinců (ti zůstali raději doma) nechali přesvědčit o důležitosti společné akce. Všichni pak vyjadřovali spokojenost a radost z účasti. Sdružení rodičů, které bylo oficiálním organizátorem trhu, získalo slušnou částku do své pokladny.

Z hlediska realizace ŠVP jsme ocenili, že projekt plnil následující průřezová témata:

1. osobnostní a sociální výchova: komunikace v různých situacích, chápání řeči těla, řeči zvuků;
2. výchova demokratického občana: schopnost přijímat kompromisy, pracovat v týmu, podřídit se vůli většiny;
3. výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech: poznávání lidových tradic našich i cizích;
4. mediální výchova: rozvoj schopnosti rozlišit informativní, zábavní a reklamní sdělení; nácvik tvorby mediálních sdělení (informace o projektu do médií, prezentace na webu školy).

Přes převažující klady jsme si pro budoucnost zaznamenali i co se projevilo jako nedotažené nebo špatně odhadnuté:

1. trasa byla krátká, vše proběhlo příliš rychle; příště projdeme vedlejšími ulicemi v centru; možná ve dvou trasách současně; s tím souvisí i časový plán (je nutno respektovat jízdní řád autobusů a možnost policejně omezit dopravu);
2. hudba byla špatně slyšitelná, zkusíme spolupracovat se ZUŠ, vzhledem k délce průvodu (celkem 17 tříd) zkusíme postavit více kapel;
3. špatná slyšitelnost na náměstí; hned na místě nabídla místostarostka k využití ozvučovací techniku; rovněž sdružení hasičů může poskytnout ozvučení;
4. řazení průvodu – děti se vzájemně neviděly; zkusíme zařadit školní přehlídku před průvodem (např. v parčíku u školy); řazení masek by nemuselo být po třídách, ale tématicky, aby vynikly ve skupinách;
5. organizace na náměstí – přesněji vymezit plochu pro realizaci soutěže, tance a pohřbu basy, zajistit dostatečné ozvučení;
6. nepodařilo se nám odhadnout, jak dlouho bude akce trvat, vše bylo rychlejší než jsme předpokládali; je třeba obohatit program jednotlivých tříd, kvůli prezentaci jedné třídy nemusí zastavovat celý průvod; na náměstí obohatit program o soutěže, »stanoviště« zábavných dovedností lidového charakteru (např. chůdy, žonglování) apod. ; (leccos se vyřeší prodloužením trasy); do soutěží můžeme zapojit veřejnost;
7. bylo málo koblih a jiných masopustních dobrot; pokusíme se získat více sponzorů profesionálů a přesvědčit více rodičů k organizaci této výdělečné části;
8. co ještě zaznělo, ale nemělo jednoznačnou podporu: zvážit počet tříd (účast 1. stupně) v průvodu.

Věra Drahorádová, Růžena Krůsová, Základní škola Klatovy, Plánická ulice