Byla jsem na výstavě. Slyšela jsem ten proslov - bylo to takové bez tvaru, bez chuti a bez zápachu. Takové nic proti ničemu.

Vystoupení paní ministryně vzácně?! korespondovalo s opravdu "velkoryse"  pojatou výstavou věnovanou školství - několik stánků s nabídkou variabilního nábytku, barevných kříd, vesměs tradiční audiovizuální techniky, PC softwaru, nakladatelství a Zdravotní pojišťovny MV...a ještě nějaká cestovní kancelář zaměřená na školy v přírodě. K tomu je třeba přidat ještě možnost občerstvení s velmi omezenou nabídkou jídel...prostě hrůza.

Na konci projevu paní ministryně byli přítomní z davu vyzváni k přípitku. Byl to velmi rozpačitý přípitek, neboť paní ministryně se okamžitě se skleničkou vytratila do separé. Možná by se to dalo vysvětlit tím, že nechtěla nikoho nakazit - byla totiž nachlazená.

Byl to smutný pohled - na paní ministryni, na výstavu, do budoucnosti. Chvíli jsem litovala padesátikoruny, ale koneckonců to bude nákladová položka v účetnictví, tak co!

Náladu jsem si spravila až druhý den ve škole. Byla jsem ve své třídě, měla jsem v ruce barevnou křídu, kterou jsem dostala jako present za svou zvědavost /a propos - ty křídy jsou docela fajn - jsou potažené nějakým filmem, takže se mi nevysušují ruce/, a děti. Ty jsou ve školství /i přes některé negativní projevy některých jedinců/ nejlepší, ale při vší té práci jsou někdy přítěží.... Budu muset zapracovat na získání toho asistenta., abych měla volnější ruce.

Věru smutné čtení tam, kde by to mělo sršet optimismem.

O kolik dál mohlo být naše školství, kdyby se za Piťhy přes odpor ODS a odborů podařilo prosadit pedagogickou komoru! Bohužel k tomu přispěly i žabomyší války mezi některými školskými asociacemi.

        Vážený pane Jurčíku,

komora nám opravdu chybí a je věčná škoda, že se to kdysi nepovedlo. V současnosti to nevidím růžově, ale za pokus by to stálo.

                                                        Zdeněk Brom