O rumunském školství toho asi zatím mnoho nevíme. A tak i já jsem měl představy velice mlhavé, a přiznávám, i hodně zkreslené.

Když jsem si z nabídky programu ARION vybíral, tak Rumunsko nebyla moje první volba, protože jsem neočekával, že bych se mohl v této zemi na téma manažerské styly něco převratného dovědět či naučit.

Opak byl pravdou a smekám před rumunskými kolegy, jak zajímavý a užitečný program připravili. Byl to skutečně velmi nabitý pracovní týden a je třeba přiznat, že jsme si společně s kolegy z ostatních devíti evropských zemí chvílemi přáli, aby měl den alespoň třicet hodin.

Vzdělávací systém je v mnohém navenek podobný našemu, tedy obdoba našich mateřských škol, prvního a druhého stupně, který je zde nazýván nižší střední školou a dále široce se větvící systém středního všeobecného a odborného školství. Na ně potom navazují školy podobné našim VOŠ a samozřejmě několik typů a stupňů škol vysokých. I počty hodin jsou na školách podobné , ale na druhém stupni přibývají více.

V celém systému jsme pocítili důraz kladený na dva zdánlivě protichůdné aspekty. A to velký zájem o výuku cizích jazyků, kdy tradiční francouzština zatím vede, ale konkurence angličtiny je obrovská a tento jazyk je preferován především mladší generací. A na straně druhé důraz na přirozené udržování národních a místních tradic. Spolků, kroužků i volitelných předmětů s daným zaměřením jsme viděli opravdu mnoho a to i na malých vesnických školách. Tanec, zpěv a malá školní muzea jsou toho důkazem.

Školy jsou zatím ve srovnání s těmi našimi vybaveny skromněji. Mnohé pomůcky existují jen díky iniciativě jednotlivých učitelů a vedení škol, ale bylo vidět, že jsou hojně a smysluplně využívány.

Na všech školách bylo vidět, že Rumunsko chápe členství v EU jako velkou příležitost k odstranění nemalých problémů a rozvoji včetně změn ve školství. Kolik našich dětí, a přiznejme si – i nás učitelů, ví, že existuje hymna EU a umí ji zazpívat? Školy jsou výrazně podporovány ve vytváření vlastních projektů spolupráce se školami zemí EU a zájem výrazně převyšuje možnosti programu LLP (SOCRATES). Ani mezi učiteli či řediteli škol není nejmenší problém obsadit takový projekt. Vždy se najde mnoho zájemců, kteří mají chuť takovou příležitost využít. Však se také divili, když jsem mluvil o tom, že u nás tomu tak úplně není. A někdy se pro výjezd na některé programy zájemci musí pracně hledat.

Co jsem si přivezl nového z oblasti řízení škol?

Především poznání, že ve všech školách jsou největším pokladem nebo někdy brzdou lidé. Že investovat čas, peníze a pochopení pro svoje kolegy je to nejdůležitější. V rumunských školách bylo evidentní, že ještě mnohem důležitější pro řízení školy je vztah s komunitou, ze které děti do školy přicházejí.

Evidentní bylo to, že osobnost ředitele ovlivňuje styl nebo styly vedení, které považuje za nejpříznivější pro řízení školy. Být úspěšným ředitelem znamená i zde používat různé varianty řídících stylů a strategií. Použití konkrétního stylu vždy vyžaduje vzít v úvahu zúčastněné kolegy a konkrétní situaci. Samozřejmě, že nelze ve vymezeném prostoru popsat vše, zmínit vše zajímavé a přínosné.

Každopádně stojí za zvážení jet se podívat i do takových zemí, které nejsou na své cestě změny ve školství daleko, podobně jako my. Příkladem jsou nám většinou země na západě. Ale učit se můžeme i od kolegů ze zemí, které mají v mnohém podobný historický osud jako my. A když k tomu ještě přidáte patnáct a více hodin denně strávených s kolegy z jiných zemí, tak je to velmi užitečný a přínosný pracovní týden.

Miloslav Hons, ředitel ZŠ Chomutov, Na Příkopech