Cituji z článku:

Momentálním výsledkem jejich práce je desetidenní kurz, ve kterém se dítě naučí celou středoškolskou matematiku.

Pokud to celé není apríl, tak tohle bych rád viděl, event. bych si rád přezkoušel některé rychloabsolventy středoškolské matematiky tohoto kurzu.

Hezký den.

      Vážený pane Duhajský,

možná by bylo dobré ocitovat celý odstavec, kde se píše o spojování předmětů a vytváření poznání jako celku, tedy ne poznávání v našich obvyklých roztříštěných předmětech. Potom to dává větší smysl.

  Dále se tam píše o stylu práce a učení. Škoda, že se autorka nerozepsala podrobněji. Z vlastní zkušenosti ale vím, že určité postupy jsou opravdu efektivnější, dovolují zvládat větší objem učiva a zároveň i hlubší pochopení.

  Nicméně není třeba vést jen debaty, tyto žáky je možné vidět a vyzkoušet. Stačí si do té školy  zajet.

   Vážený pane Kukale,

je mi líto, že se opět mýlíte. V Rodové škole již několik Čechů bylo a o svých zkušenostech zde v České republice informovali. Navíc jsou veřejně přístupné webové stránky této školy a ke stažení jsou i odborné články ředitele školy. Prostě kdo chce najít prameny, ten je hledá a nachází.

  Také mi nevkládejte do textů to, co tam není. S pojetím pedagogiky této školy se teprve seznamuji, takže jsem ani nepodpořil a ani neodsoudil. Pouze jsem konstatoval, že lze takových výsledků za určitých podmínek dosahovat. A za tím si stojím. Nepište proto laskavě co vím a co ne.

   Navíc je mi líto, že svým příspěvkem diskredituje to, co sám nazýváte tradiční školství. Fakta neznáte, školu jste neviděl, její metody nestudujete, ale že to je volovina, to víte a je Vám to jasné. K tomu opravdu není co dodat.

   Jinačeva Vám přeji pěkný den a klidnou mysl.

                                                            Zdeněk Brom

Ale, ale, ale - pane Brome. Vy jste přece nepsal panu Duhajskému nic o internetových stránkách ani o publikovaných informacích. Vy jste mu doporučil, aby se tam zajel podívat. Neboli jste pro verifikaci výše uváděných tvrzení navrhl prostředek, o jehož minimální uplatnitelnosti jste musel být přesvědčen. Chápu smysl: "Pokud jsi to neviděl na vlastní oči, nemáš právo si o tom cokoli myslet. Zejména ne to, že to není úžasné."

Čtěte své příspěvky pozorněji, než se začnete prafrázovat.

Hezký den a klidnou mysl i Vám.

  Vážený pane Kukale,

panu Duhajskému jsem o návětěvě zmiňované školy psal a pořád to považuji za nejlepší způsob ověření pravdivosti debatovaného tvrzení. Zároveň si dovolím i tvrdit, že tento způsob je poměrně snadno realizovatelný.

  Další příspěvek, ve kterém jsem zmiňoval webové stránky a další věci, jsem adresoval Vám, takže nevím, proč ty věci mícháte dohromady. Prosím tedy o vysvětlení.

  Znovu Vás chci ale důrazně požádat o vynechání vět typu: ".....navrhl jste řešení, o jehož minimální uplatnitelnosti jste musel být přesvědčen." Když něco navrhují, tak tomu nejen věřím, ale znám i způsob realizace návrhu. Navrhovat a psát o něčem, o čemž vím, že není možné a nebo o tom nic nevím, je mi velmi vzdálené.

  Navíc jsem ani v nejmenším necítil žádnou předpojatost k názoru pana Duhajského. Naopak. Považoval jsem ho za zajímavý a chtěl jsem se k němu vyjádřit, protože mnoho otázek s ním spojených jsem si již také položil a našel některé ospovědi. Toť vše.

  Chtěl bych se Vás ale spíše zeptat, zda jste již webové stránky té školy viděl a jak hodnotíte odborné články jejího ředitele? Zkrátka - chtěl bych se bavit o faktech a ne slovíčkařit. Pokud jste  ochoten, budu rád.

              Přeji pěkný víkend

     Vážený pane Netušile,

tímto způsobem můžete zpochybnit všechno a vším. Stačí dobře zavřít oči.

                                           Zdeněk Brom

   Vážený pane Netušile,

nic takového jsem jaksi nenapsal.

                                                Zdeněk Brom

Dobrý večer,
nevím kam se zařadit do diskuse, ale šlo by tedy uvést nějaké konkrétnější webové adresy, kdy bych se o metodách popsaných v článku něco dověděl?

      Vážený pane Duhajský,

internetovou stránku uvádím níže. Chtěl bych Vás pouze ujistit, že podobné metody jsou použitelné i pro běžné studenty a žáky.

 Vážený pane Netušile,

věta, kterou citujete je reakce na odsudek pana Kukala, který opravdu nestojí na faktech. Je to spíše obdiv k schopnostem tohoto člověka vyslovit soud nad něčím, co ani pořádně nezná.

                                                  Zdeněk Brom

Tato škola byla v Rusku založena jako experiment a má velký úspěch. Existuje již 10 let a na jedno místo ve škole se hlásí 2000–3000 žáků, minulý rok se hlásilo dokonce 4000 žáků na jedno místo.

Diskuse o Ruské rodové škole (proč rodové?, z jakých rodin?) ukazuje, jak hluboce jsme za "socialismu" zabředli do rovnostářských pohledů na všechno kolem nás. Na jedné straně jsme proti diferenciaci vzdělávání podle předpokladů dětí, protože ty mentálně méně rozvinuté by byly ochuzeny o zářné příklady, na druhé straně jsme přesvědčeni, že takové školy dosahují vynikajících výsledků jen díky používaným metodám.

Ani jedno, ani druhé nevychází z reallity. Vynikající desetiletrý žák není pro zostávajícího vrstevníka zářným příkladem, nýbrž silně traumatizujícím subjektem, vyvolávajícím přesvědčení o omarnosti snahy přiblížit se mu. Naopak prostředí přibližně stejně nadaných žáků je vede k soutěživosti, protože vyniknout mezi nimi představuje reálnou možnost pro všechny. A používané metody by byly málo platné v mentálně zprůměrované třídě. Vzdáleně lze k uvedené škole přirovnat naše málotřídky, kde starší žáci pomáhají s učením mladším spolužákům.

Ruská rodová škola měla svou předchůdkyni v Carsko-selském lyceu, jejíž prvními absolventy byli zámí děkabristé. Byla to škola v mnohem odlišná od současné školy Ščetininovy, ale obě jsou k sobě mnohem blíže než většina současných škol k nim.

Až naši přecitlivělí psychologové uznají, že mnohaletá jednotná škola, lhostejno zda v SSSR nebo USA, nevedly k žádoucím výsledkům, nýbrž že naopak narůstají velmi negativní jevy, které se dříve vyskytovaly jen ojediněle, pak snad budou ochotni akceptovat nové skutečnosti, a totiž to, že mentální rozdíly jsou v důsledku komunikačních technologií nesrovnatelně vyšší, než bývaly před vznikem kybernetiky. A že právě kvantita těchto rozdílů vede u stále většího počtu zaostalých jedinců k deviantnímu chování.

První vlaštovky obdobných škol se už začínají objevovat i u nás - Kellnerova internátní, další pro mimořádně nadané žáky v Českých Budějovicích (Jak hloupí jsme v této věci oproti Slovákům, u kterých už snad na dvaceti takových školách budou v tomto školním roce maturovat?). Doufejme, že nepůjde o vlaštovky, ale co nejdříve o plné léto!

Přesvěčení části intelektuálů, kteří se bojí, že bychom sníženými nároky na teoretické vzdělání ublížili mentálně pomalejším žákům, je mylné. Ubližujeme jim naopak tím, že je nutíme zvládat něco, k čemu nemají vlohy a co v životě nikdy nebudou potřebovat. A v důsledku toho nám nezbývá čas na to, abychom je dostatečně připravili k tomu, co budou dělat, čím se budou živit a v čem bude spočívat jejich seberealizace.

Myslím, že být skeptikem se vyplácí a na zázraky moc nevěřím, takže se nedivte, že jsem na Váš článek nereagoval asi nejvhodněji. Do Ruska se hned tak nechystám, takže pokud jste ochotna poskytnout mi nějaké konkrétnější informace o této škole, předem děkuji. 

      Vážený pane Duhajský,

www stránky školy jsou http://tekos.sourceoflife.ca/.

                                   Zdeněk Brom

        Vážený Tomáši,

možná by bylo opravdu dobré bavit se spíše o koncepci Rodové školy. Mě např. velmi zajímá jejich celostní chápání světa, které ve svém důsledku nejenom může, ale z konkrétních příkladů z praxe vím, že i má, velmi pozitivní dopad na výuku. Pokud žák vnímá svět jako celek, je schopen velmi rychle chápat a osvojit si nové poznatky. Navíc je pro něj učení a poznávání jakousi vnitřní potřebou, což se kladně promítá do motivace.

  Podobné poznávání světa jsem zaznamenal např. i u Platona, katedrálních škol 12. - 13. stol. a také jinde. Ve všech těchto případech svědčí dochovaná díla o hlubokém proniknutí do podstaty "fungování" světa a z toho odvozené kvality života.

  Dále stojí za debatu vztah krásy a dobra, který se v té škole jaksi promítá, hluboká úcta k přírodě atd. To by stálo za debatu.

  K obavě z mocného gurua asi toto.  Pokud by "guru" Ščetinin své názory světu vnucoval a snažil by se, aby každá škola byla jako ta jeho, potom pryč od něho. Jenže on nic takového nedělá. Spíše než "gurua" připomíná maják, ke kterému se mnozí rádi a se zájmem přibližují a některým je i vodítkem pro jejich práci.

                                                                        Zdeněk Brom

   Vážený ms,

opravdu hezký příspěvek. Takový český. Originálním stránkám se pochopitelně vyhnete. Dále  podle pravidla, že co je jiné, je taky podezřelé, spojíte věci, které s původní záležitostí nemají nic společného a vytvoříte text, který je sice jednoznačně hodnotící, ale jeho faktografická cena je nijaká.

  Zkuste například doložit spojitost Rodové školy s Hitlerjugend.

                                                Zdeněk Brom

          Vážený ms,

vaší logikou vzato bych dokázal najít podobnost mezi Vaším příspěvkem a články v novinách z let tuhého stalinismu. Dokonce mnohé slovní obraty jsou stejné - podezřelé národní tradice atd.

  Pokud jde o ty národní tradice, potom Vám zřejmě není známo, že Josef Dobrovský a jeho pokračovatelé jaksi na těchto základech zachránili tehdy již vymírající jazyk český. Tak by se dalo pokračovat v rozboru vašich teorií dál.

  Nesedím před Rodovou školou na zadku a z akademika Ščetinina nemám pusu dokořán. Zajímají mě ale jejich metody a postupy, což nepovažuji za nic špatného. Teprve po této práci s FAKTY budu soudit.

                                                                          Zdeněk Brom

      Vážený ms,

beru Vaši výzvu.

 Nejprve k tomu, proč mám k Vašemu názoru připomínky. Neberte to osobně, ale česká škola často zaměňuje úsudky za předsudky. Úsudek vzniká díky poctivému studiu faktů a pramenů. Předsudek vzniká libovolným hodnocením i bez všech znalostí. To je v našich školách velmi rozšířené. Bohužel.

  1) Přínos Ščetininovi školy pro naše školství je zatím asi spíše v rovině teoretické, neb o něm se o ní lze dočíst na webu. Jsou tam i jeho teoretické statě. Sám jsem si jednu stáhl na svůj počítač a rád Vám ji poskytnu, pokud budu znát webovou adresu.

  2) Ščetininova škola postupuje podobnými metodami, které jsou v Evropě používány již od dávných dob a i přesto jsou stále nosné, tedy reflektuje celostní poznávání světa, čímž rozumím poznávání ne v oddělených předmětech - Čj, M, přírodověda, vlastivěda, dějepis, zeměpis atd., ale v blokovém vyučování.

  V takovém vyučování můžete mít spojenou např. výuku matematiky s dějepisem a výtvarnou výchovou. Předmětem studia může být matematické vyjádření filosofického názoru ve středověkých katedrálách, které pak žáci prožívají ještě ve výtvarné výchově. Podobné vyučování jsem již zažil a je pro žáky velmi efektivní. Mohu dodat seminární práci žáka ze 7. třídy, kde shrnul své poznatky o pojetí čísla 8 např. v italském Castelu del Monte Fridricha II. Štaufského. Popřípadě o vztahu geologie a nejstaršího lidského osídlení.

  Dalším příkladem je integrace některých předmětů na ZŠ Londýnská, kde mají velmi zajímavé pojetí předmětu My a náš svět na 1. stupni - například.

  3) Budování na národních tradicích bych viděl spíše jako dobrou věc. Rozhodně lepší než všeobecná neúcta, která se rozlézá naší zemí, kdy ani pořádně nevíme, cože naše státní svátky znamenají.

  4) Ščetininova škola velmi důsledně pracuje s výtvarnou stránkou učení. Jestliže znáte Platonovy názory na vztah krásy a dobra, potom je to hodně podobné.

   To jenom na okraj.

                                             Zdeněk Brom