MŠMT

Na ministerstvu se připravuje řada změn a pracuje několik expertních skupin. Občas proskočí kusé či mlhavé informace do médií. Snad proto byl zájem ředitelů tak velký. Nebo že by to byl signál oživení zájmu po únavě z období zpracovávání ŠVP? Ať už je důvod jakýkoliv, účastníci kurzu mohli být spokojeni. Dozvěděli se mnoho informací a mohli se na cokoli zeptat. Naznačíme alespoň některé okruhy a myšlenky.

Prof. Rýdl představil priority MŠMT na rok 2009–2010: provázanost a prostupnost celého systému vzdělávání (formálního i neformálního), podpora vědy a výzkumu v oblasti vzdělávání, změna financování, novelizace zákonů, návrh systému dalšího vzdělávání pedagogů, reforma terciárního vzdělávání, jeho provázanost s nižšími úrovněmi systému, spravedlivost přístupu ke vzdělávání (prezentace najdete ZDE).

Celoživotní vzdělávání by se mělo stát běžnou součástí profesního života. U nás je dnes podíl 4,5 % obyvatel nad 30 let v CŽV, ve Skandinávii 65 %, v Rakousku 58 %, v Nizozemí 60 %. Školní vzdělávání je prvním krokem – musí k celoživotnímu vzdělávání motivovat a ne odrazovat.

Prof. Rýdl řekl, že změny jsou nevyhnutelné, ne jen žádoucí pro konkurenceschopnost za 20 let, ale měly by probíhat s delší perspektivou, systémově a v globálních souvislostech. Počítá se s využitím evropských peněz a také mezinárodních zkušeností (např. Dánsko, Finsko), ovšem tyto modely nejsou v našich podmínkách bez problémů. Jednotlivé kroky by měly být provázané a měly by mít logickou návaznost.

Upozornil také na faktor času: v roce 2012 odejde v EU 1,2 milionu učitelů do důchodu a s nimi odejdou jejich zkušenosti. U nás je to cca 40 tisíc. I kdyby nastoupili všichni absolventi, bude 20 % učitelů chybět. To už bude muset řešit nová vláda.

Ministryně Buzková spustila kurikulární reformu, ale zároveň s ní nepřišla důkladná veřejná diskuse, podpora školám a učitelům a finanční zabezpečení. Reforma žije samospádem. Proto došlo k problémům (formalismus a malá podpora mnohých pedagogů). Teprve nyní se musí řešit některé kontroverzní kroky (např. změna přípravného vzdělávání učitelů). Ministerstvo proto počítá s veřejnými i odbornými diskusemi na řadu témat a s vysvětlováním záměrů veřejnosti. To bylo v minulosti zanedbáno. Na osvětovou kampaň je letos počítáno 5 milionů, příští rok by to mělo být 100 milionů korun (Ministerstvo zemědělství dalo na propagaci českého kapra 150 mil.!). Měla by odstartovat celospolečenská debata o pojetí a smyslu vzdělávání.

Důležitá je změna financování. Ministr získal letos 4,5 mld na nenárokové složky mezd a ředitelé tedy mohou odměnit kvalitní a aktivní učitele. Forma projektu není ideální, ale zatím nelze jinak. Pro příští rok bude žádat posílení rozpočtu o 10 mld (pak by bylo i na pomůcky a vybavení).

Mezi záměry je i efektivnější ministerstvo. Do tří měsíců by měl být hotov procesní audit. Počítá se s proměnami ve struktuře ministerstva, s jeho zeštíhlením a projasněním, s lepším využíváním informačních technologií. Zaměstnanci by měli pracovat týmově za podpory expertních skupin. Měla by být ustavena Rada pro vzdělávání.

Podle mezinárodních výzkumů klesá úroveň základních škol na rozdíl od víceletých gymnázií (gymnázia byla původně myšlena pro 7 % nadaných žáků, dnes je tam 15 % žáků i více). Děti ze sociálně slabých skupin mají nejhorší výsledky.

Škola přestává prioritně předávat hotové poznatky a stává se sociální institucí. Nemůže být místem sociálního vylučování. Čeká nás zásadní debata, co s tím, jak motivovat rodiče, kde může být selektivita zastavena. Inkluzivní vzdělávání je idea do budoucna, nastavuje nové pojetí spravedlivosti. V rámci školního vzdělávání by měli všichni žáci mít stejné podmínky. Kde je ale hranice, co může škola dělat, když žák nebo rodiče nechtějí? Jak realizovat integraci? Společnost se otvírá, přibývá migrantů, ale jsou i skupiny, které nechtějí být asimilovány nebo integrovány a vytvářejí ghetta. Co víme o kultuře pilných a cílevědomých Vietnamců? Máme málo informací, co se ve školách skutečně děje. Výroční zprávy ČŠI jsou obecné, formální a dobově upravené. Potřebujeme monitoring a cílený pedagogický výzkum. Problémy budou narůstat a budeme je muset řešit. Pokles výsledků nejslabších žáků není problém jen pro pedagogy, ale i pro politiky.

Expertní skupina pod vedením RNDr. Jany Strakové provedla analýzu Bílé knihy, která byla první vizí české vzdělávací politiky po roce 1998. Posoudila reálnost záměrů a navrhla příklady nových opatření. Za největší nedostatek označila absenci strategického řízení a strategického plánování. To by nyní chtělo MŠMT navodit svou vnitřní změnou. Hlavními úkoly by měla být získání veřejnosti pro otázky vzdělávání (veřejná debata a osvětová kampaň), zvýšení účinnosti povinného vzdělávání a zvýšení spravedlivosti vzdělávacího systému.

Expertní skupina pod vedením prof. Rýdla připravuje návrh standardizace profesní činnosti učitele. Jde o otevřený dokument, který by měli učitelé prodiskutovat a přijmout za svůj. Měl by řešit spokojenost učitelů, dát jim možnost sebereflexe, odměňování podle výkonu, možnost kariérního růstu a zlepšit jejich profesní statut. Kritéria by měla být formulována pro tři oblasti: výuka a kurikulum, vnější souvislosti výuky, osobnostní a profesní rozvoj učitele. Standard by měl nasměrovat fakulty vzdělávající učitele k tomu, co by měl absolvent učitelství umět. Prof. Rýdl upozornil, že vysoká škola nedělá učitele, ale adepta učitelského povolání, který by měl být motivován k dalšímu vzdělávání. Koncem února by měla být vyhlášena veřejná debata, na podzim návrhy úprav legislativy a změna odměňování učitelů se snahou ocenit ty motivované.

MŠMT také připravuje novelizaci zákonů. První novela už byla schválena vládou, sněmovnou a senátem, v červnu by měla proběhnout další vlna a na podzim třetí. V návrhu je např. rozšíření možností odvolání ředitele, jmenování na 6 let nebo rozšíření podpůrné funkce inspekce. Ministerstvo velmi stojí o podněty a návrhy, které je možno poslat do konce května na adresu: jindrich.kitzberger@msmt.cz nebo karel.rydl@msmt.cz.

ČŠI

Mgr. Karel Bárta hovořil o úkolech ČŠI ve školním roce 2008/2009. Zdůraznil, že úloha inspekce vyplývá ze zákona 561/2004 Sb. Hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, soulad školního vzdělávacího programu s příslušným Rámcovým vzdělávacím programem a jeho naplňování (soulad je hodnocen podle struktury ŠVP, kterou najdete v RVP ZV na str, 109–112). Vykonává také kontrolu dodržování právních předpisů a veřejnosprávní kontrolu. Každý rok předkládá ministerstvu plán hlavních úkolů, kde je jasně stanoveno, co bude ČŠI sledovat. Všechny dokumenty jsou uveřejněny na internetu: www.csicr.cz

Podle školského zákona řeší inspekce také stížnosti. Jejich počet se stále zvyšuje a nejvíc je jich na základní školy. Stížnost se může stát podnětem k inspekční činnosti. Předmětem bývá nejčastěji špatná komunikace školy s rodiči, také hodnocení chování žáků, nedostatečné zajištění bezpečnosti žáků a personální zabezpečení výuky. ČŠI má dokonce povinnost šetřit i anonymy. Výsledky šetření zasílá stěžovateli, škole a zřizovateli, který je povinen udělat opatření. Nejlepší je vyšetřit takovou stížnost na místě, předejde se pak jejímu rozesílání na různé instituce. Mgr. Bárta radí věnovat se stěžovateli, stížnost sepsat, dělat zápis o všech jednáních a nechat si vždy podepsat závěr všemi účastníky.

Dalším okruhem byly podrobné informace k realizaci inspekcí a kontrol. V pověření osob musí být uveden předmět inspekce, termín (obvykle se oznamuje cca 14 dní dopředu) a požadované dokumenty. Dokumentace je studována předem. Při inspekci jsou oprávněni být přítomni ředitel školy nebo jeho pověřený zástupce, případně pověřený zástupce zřizovatele.Výstupem je veřejná inspekční zpráva (jsou na webu ČŠI od r. 2002) nebo protokol při kontrole či hrubém porušení předpisů. Inspekční zpráva se projednává se školou, ředitel ji potvrdí, nebo má možnost podat do 14 dnů písemné připomínky. ČŠI ji zasílá škole, zřizovateli a školské radě. Inspekční zpráva má být projednána na pedagogické radě. Škola je povinna udělat opatření, která následující inspekce zkontroluje. Nepřijetí či neplnění opatření nebo porušení mlčenlivosti je kvalifikováno jako přestupek (nově podle § 182a školského zákona).

Při státní kontrole je pracovník povinen poskytovat pravdivé informace. Finanční kontrola se zaměřuje na hospodárnost, efektivnost a účelnost využití finančních prostředků. Neznalost zákona neomlouvá. Závazné je úplné znění zákonů včetně novel, nikoli metodické pokyny. Možnost námitek k protokolu z kontroly bývá obtížně dosažitelná.

Při hodnocení vychází ČŠI ze zásad a cílů vzdělávání (uvedeny v § 2 školského zákona a v RVP). Ředitel by měl s cíli vzdělávání seznámit učitele (§ 33 pro PV, § 44 pro ZV, § 77 pro SV). Kritéria hodnocení najdete ZDE. Podrobnosti ke kritériím hodnocení jsou na internetu zveřejněny poprvé ZDE.

Mgr. Bárta dal účastníkům řadu cenných rad, kde bývají nejčastěji zjišťovány chyby: často bývá zjištěna neznalost základních strategických dokumentů, povinností ředitele (§ 164 a 165 školského zákona), chyby ve struktuře ŠVP (viz RVP str. 109–112), v učebním plánu (nesedí součty), v ŠVP chybí průřezová témata, péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (včetně nadaných žáků), pravidla pro hodnocení žáků, vlastní hodnocení školy. Doporučil pozornosti účastníků tematickou zprávu o nadaných žácích, kde jsou uvedena velmi návodná pravidla práce s nadanými žáky. Podle školského zákona má být ŠVP zveřejněn na přístupném místě – nejlépe na internetu (do elektronické podoby lze také snadno zanést úpravy). Úpravy by měly být prováděny s platností od září (ne během školního roku), předchozí verze je třeba archivovat. Na krajských inspektorátech funguje poradenská služba, kde je možno se nejasné věci zeptat.

Obdobný kurz PAU povede Mgr. Bárta i 4. 3. 2009 v Ústí nad Labem. 13. 4. se uskuteční v Praze seminář ke státní maturitě vedený novým ředitelem CERMAT Mgr. Martinem Machem. Podrobnosti na www.pau.cz.