Cílem tohoto historicky prvního setkání bylo vzájemně se informovat o situaci v oblasti DVPP (další vzdělávání pedagogických pracovníků) v jednotlivých krajích, předložit vize a varianty, případné společné strategie, jež by mohla napomoci orientovat se v současné chaotické situaci, která nastala zrušením pedagogických center.
Pozvání přijalo 29 zástupců ze 14 krajských institucí, které zajišťují DVPP v krajích ČR. Zastoupeny byly i 3 odbory školství KÚ (Kraj Vysočina, Královéhradecký kraj, Jihomoravský kraj).
V první části setkání se jednotlivé instituce prezentovaly a popsaly situaci ve svém regionu. Organizace se liší v činnostech, způsobu financování, v počtech zaměstnanců či ve svém dalším směřování. Některé vyjádřily obavy z integrace do větších právních subjektů, nejasné koncepce MŠMT a podpory krajů.
Ve druhé části proběhla praktická diskuse na konkrétní témata a výměna zkušeností. Nejživější diskuse se týkala především témat, jako jsou akreditace, nejasnost kolem tzv. vládních priorit, které má zajišťovat výhradně NIDV (Národní institut pro další vzdělávání) a které v podstatě zahrnují tématicky vše důležité, co školy nyní potřebují, vymezení se vůči soukromým agenturám atd.
Shoda panovala v tom, že stávající chaos v názvech, různosti kvality a hlavně nejasné perspektivy dalšího vývoje má především negativní dopad na školy, které by nyní více než kdykoliv jindy potřebovaly systémovou podporu. Otázka zněla, zda mohou činnost veřejně podporovaných institucí nahradit ve stejné kvalitě a efektu jiné instituce. Názory se v tomto bodě různily.
Podle zástupců kraje Vysočina by se instituce, která získá veřejnou podporu, ať již z kraje či od státu, neměla orientovat pouze na tzv. externí vzdělávání (pořádání kurzů, seminářů či přednášek), které již ve srovnatelné kvalitě nabízí i soukromý či neziskový sektor, ale měla by se zabývat hlavně projektovou činností, podporou a koordinací metodických (poradenských) týmů a realizací koncepčních a rozvojových záměrů kraje či MŠMT. Zazněly argumenty, že soukromý sektor je zaměřen výhradně na tvorbu zisku, čímž se pro učitele stane z finančních důvodů vzdělávání téměř nedosažitelné, což se dostává do rozporu s přípravou a zaváděním kariérního růstu.
Názory na vytvoření společné „Asociace“ se taktéž lišily. Argumenty, které byly pro založení, vycházely z potřeb společné strategie (např. rovný přístup k akreditování vzdělávacích programů) či spolupráce s NNO, především SKAV. Zazněly i názory, že lepší cesta je více komunikovat s krajskou samosprávou a že je v ČR „přeasociováno“. Výsledkem bylo doporučení ještě posečkat do podzimu, kdy by mělo být opět jasnější, kam se vývoj bude ubírat. Jednoznačný konsensus panoval ve věci dalšího setkání, které se plánuje na říjen a jehož garantem bude tentokrát SSŠ (Středisko služeb školám) Zlínského kraje.
Hlavní závěry jednání:
- Rovný přístup při akreditování vzdělávacích akcí
- Zastoupení v akreditační komisi
- Vyjasnění státní zakázky v oblasti DVPP (MŠMT a NIDV)
- Význam pravidelného setkávání a výměny informací
- Vytvořit portál pro krajská zařízení – nabídka SSŠ Zlínského kraje
Mgr. Roman Křivánek, vedoucí Pedagogického centra Vysočina