PhDr. Ondřej Hausenblas, který působí na PedF UK Praha a v občanském sdružení Kritické myšlení, se touto problematikou zabýval z hlediska odpovědnosti školy za rozvíjení čtenářské gramotnosti (dále ČG) všech žáků a podmínek, za jakých jí může škola úspěšně dostát. Ve svém příspěvku nastolil řadu základních otázek, které jsou s ČG spojeny a které by měly být diskutovány nejen v odborné veřejnosti, ale také ve sféře řízení na politické úrovni (prezentaci najdete ZDE).

·         Nesou školy odpovědnost za ČG už dnes, nebo to bude »až jednou…«

·         Musí ČG u každého dítěte rozvíjet právě škola (a ne raději rodina, zájmové kroužky nebo média?

·         Je ČG ve škole rozvíjena tím, co se vyučuje dnes, nebo je třeba zavést něco nového?

·         Je ČG opravdu tak důležitá, aby ji učitelé dostali jako další ze »svých břemen«?

·         Opravdu může škola ten úkol splnit? Co vlastně má dělat, s kým a jaké k tomu má podmínky?

Řečník nastínil, proč je ČG tolik důležitá – čtení je jev sociální a napomáhá ustanovování a udržování sociálních a kulturních vztahů, rozvíjí osobnost a v neposlední řadě fixuje informace a přináší poznatky. Protože je dnes čtení reálně ohroženou intelektuální činností, je nutno ČG věnovat systematickou péči, kterou by měla zajišťovat škola za přispění rodiny. Podmínky pro rozvoj ČG musí vytvářet vzdělávací politika, a to tím, že ji učiní prioritou, vypracuje strategické řešení dnešní nepříznivé situace, investuje finanční prostředky, naučí učitele zcela nové postupy. To vše by bylo třeba realizovat rychle, aby se stav čtenářství dále nezhoršoval.

Podrobnější informace lze získat na webu www.kritickemysleni.cz.

Mgr. Miloš Šlapal ze ZŠ Emila Zátopka Kopřivnice hovořil o tom, jak lze rozvíjet prožitkové čtení a vytvářet čtenářské společenství a jaké má zkušenosti s rozvíjením ČG na 2. stupni ZŠ, která má sportovní zaměření a kde se soustřeďují dyslektičtí žáci (prezentaci najdete ZDE). Ve svém příspěvku prezentoval »Dílnu čtení« jako celoroční systém práce, který napomáhá žákům v tom, aby se stali skutečnými čtenáři. Je to praktický systém určený dětem od 3. do 9. třídy, který vychází z programu RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení) a nabízí možný způsob, jak rozvíjet čtenářské dovednosti, jak »rozečíst« děti, které se dosud četbě vyhýbaly a vytvořit ve třídě čtenářské společenství.

Autor příspěvku popsal průběh dílny čtení, její jednotlivé součásti. Jako nezbytně nutnou podmínku pro tzv. »rozečtení dětí« uvedl vytvoření dostatečné a různorodé zásoby atraktivních a přijatelných knih, které jsou dětem ve škole k dispozici. Funkčnost dílny čtení je zajišťována tím, že žáci mají pravidelně alespoň 1x týdně přímo v hodinách českého jazyka prostor 20–30 minut na samostatné souvislé čtení, čtou beletristické knihy, které si sami vybírají. Ve třídě následně probíhají čtenářské reakce (hovory o knihách) a s nimi související aktivity.

Řečník zdůraznil význam čtení celých knih a nikoliv pouze ukázek. Je zásadní rozdíl v čtení celé beletristické knihy a pouhých krátkých ukázek v čítance. Spočívá v tom, že krátký výňatek nezaujme, čtenář nezná motivaci hrdinů, jejich charakteristiku, vzájemné vztahy ani minulost. Nedozví se, jak bude děj dále pokračovat, nemůže sledovat vývoj postav, neocení překvapivé zápletky. Z hlediska emočního se nestihne s postavami spřátelit, neprožívá s nimi jejich dobrodružství, jsou mu skoro lhostejní.

RNDr. Dana Řezníčková, Ph.D. z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK Praha se zabývala otázkou, jak lze skloubit výuku zeměpisu s rozvíjením aktivního čtení a jaké jsou poznatky z ověřování dovedností žáků různého věku číst s porozuměním odborný text.

Autorka příspěvku hovořila o postupech používaných v zeměpisu s poukazem na to, že by je bylo možno použít i v jiných předmětech. Výraz čtení používá ve smyslu aktivního čtení, jehož výsledkem je určitá míra ČG, která je tvořena jistou dávkou vědomostí, souvisí s určitými dílčími dovednostmi (hodnoty, postoje, návyky). Vymezila definici textu v předmětu geografie, kterou převzala z OECD v souladu se širokým chápáním čtení. Jsou to souvislé texty různého zaměření a charakteru (např. webové stránky, vyhlášky, grafy, obrázky, mapy, fotografie, čtení krajin). Takto široce vymezenou ČG někteří autoři nazývají informační gramotností.

V průběhu svého působení na PřF UK Praha vytvářela ucelenou koncepci, kterou ověřovala při seminářích na Přírodovědecké fakultě ale i na kursech pro učitele. Byl vytvořen pracovní sešit »Současný svět«, v jehož rámci lze dobře procvičovat širší informační gramotnost. Lze zde nalézt konkrétní ukázky a náměty pro vlastní práci. V sérii článků v časopise Geografické listy byly zveřejněny používané postupy rozvíjení ČG.

ČG se snaží PřF UK Praha podpořit nepřímo tím, že od r. 2005 jsou součástí přijímacího testu otázky, které ověřují čtení odborného textu s porozuměním (zda je uchazeč text schopen přečíst, vyhledat patřičnou informaci, aplikovat informaci ve spojení s mapami apod.).

Mnohaleté zkušenosti panelistka shrnula do tří závěrů:

·         Je žádoucí dosáhnout změny priorit v cílech všeobecného zeměpisného vzdělávání. Učitelé zeměpisu nechtějí přistoupit na to, aby věnovali větší část výuky procvičování čtení, protože čtení není cílem zeměpisného vzdělávání, ale prostředkem ke změně zeměpisných vzdělávacích cílů.

·         Učitel soustřeďuje svoji pozornost na věcnou stránku, což je opodstatněné, ale ke zlepšení průběhu učení by pomohlo zaměřit se i stránku procesuální (je důležité nejen co žáci čtou, ale také, jak to dělají).

·         Není efektivní prosazovat aktivní čtení pouze v jednom nebo několika předmětech, ale ve škole by měla existovat koncepce čtenářství, kde budou stanoveny dílčí oblasti působení pro učitele jednotlivých předmětů, obsaženy návody, jak jednotlivé dovednosti procvičovat a také vytvořena čítanka odborných textů.

PaedDr. Karel Tomek, zástupce Výzkumného ústavu pedagogického Praha, informoval, jaké aktivity pro zlepšování čtenářské gramotnosti připravuje a uskutečňuje státní správa a jakou metodickou podporu nabízí učitelům jeho pracoviště.

Zdůraznil, že tématika ČG je velmi složitá, přináší řadu otázek, na něž není lehké nalézat odpovědi. Práce s textem má mnoho aspektů od vnímání, přes prožívání, porozumění, hodnocení, analýzu až po tvořivé uplatnění a využití získaných informací. Tyto jednotlivé aspekty se mění s měnícím se věkem. Učitelé jednotlivých předmětů nejsou na komplexní pojetí čtení připraveni. Výzkumy ukazují, že v oblasti ČG mají žáci našich škol výsledky mnohem horší než v jiných zemích. To by mělo být impulsem pro větší zájem o problematiku čtenářství ze strany vzdělávací politiky, škol i veřejnosti.

ČG je nutno vnímat jako druh kompetence (nadoborová dovednost). ŠVP a jeho tvorba je jednou z příležitostí, kdy tuto nadoborovost můžeme uplatňovat. V každém předmětu je možno nalézt možnosti, jak svojí specifikou přispět k rozvoji ČG. Ke zkvalitňování ČG je třeba, aby odpovídající dovednosti byly popsány (aby se s nimi mohli učitelé seznámit jako s odbornou informací) a aby s nimi pedagogové mohli rámci DVPP získat osobní zkušenost. Dosud jediným projektem, který se zabývá touto problematikou, je projekt Čtením a psaním ke kritickému myšlení. V naší odborné veřejnosti navíc chybí povědomí o tom, že ČG je pracovní náplní všech učitelských oborů, nikoliv pouze učitelů českého jazyka.

Státní správa má možnost ke svému působení na ČG uplatnit dva nepřímé nástroje – legislativní (může stanovit podporu čtenářství jako významnou prioritu – je v RVP) a finanční. V současném období je příležitost tuto oblast finančně podporovat především v rámci dotací z ESF. MŠMT vyhlásilo v loňském roce rozvojové program podpory ČG, o který byl značný zájem (přihlásilo se více než 400 škol), ale ne všem byla podpora poskytnuta. Znamená to ale, že řada škol si je vědoma nedostatků v oblasti ČG a má zájem tyto nedostatky řešit.

VÚP vytvořil prostor pro komunikaci v rámci metodického portálu ZDE. Kromě jiných se tu nachází sekce věnovaná digitálním učebním materiálům (www.dum.rvp.cz), kde jsou dostupné učební materiály, které jsou propojeny s konkrétními očekávanými výstupy, které jsou jako povinné položky definované v RVP.

Úlohy, které jsou obsaženy v testech, jimiž byla zjišťována úroveň čtenářské gramotnosti v rámci mezinárodních výzkumů (PISA), nejsou v našich školách zcela obvyklé, a proto by mohly být didakticky dobře využitelné. VÚP ve spolupráci s ÚIV zajistily zveřejnění tzv. uvolněných úloh, které jsou vynikajícím zdrojem informací o čtenářství, o metodách, jak hodnotit úrovně jednotlivých dílčích komponent ČG. Brožury jsou zdarma ke stažení ZDE.

V rámci VÚP bude vytvořen tzv. komunitní prostor, místo k živé diskusi, k výměně zkušeností v různých oblastech, z nichž jednou bude oblast ČG. V současné době dochází ke slučování VÚP a NIDV v jednu instituci, takže bude možno koncepční a metodickou práci VÚP promítnout do nabídky dalšího vzdělávání pedagogů i v oblasti ČG, které dosud organizoval NIDV.

Doplňující informace můžete nalézt v myšlenkových mapách ZDE.

Diskusi moderovala Mgr. Jaroslava Simonová, předsedkyně SKAV, o. s.

·         Ing. Brdička z katedry informačních technologií a technické výchovy PedF UK konstatoval, že chybí komplexnější pohled na celou problematiku ČG. Úvahy o ČG by měly začít u gramotnosti funkční. ČG je integrální součástí RVP, měla by být tedy obsahem každého předmětu. Krokem ke zlepšení situace v oblasti ČG by mohla být formulace standardů profese učitelství, v nichž by bylo obsaženo, co by měl učitel umět. Upozornil také na významnou úlohu knihoven v řešení problematiky čtenářství i na novou roli školních knihoven, kterou by mohly sehrát jako koordinátoři práce učitelů v rozvoji ČG ve školách.

·         Úlohy knihoven v rozvoji ČG se týkalo několik dalších příspěvků. Mgr. Košková z Národní pedagogické knihovny Komenského (NPKK) seznámila posluchače s tím, jak tato knihovna podporuje dalšího vzdělávání učitelů pro práci ve školních knihovnách. Jednou z aktivit je vznik Centra pro školní knihovny, kde je k dispozici množství materiálů – např. jsou zde zveřejňovány informace o nových knihách, které jsou považovány za vhodné pro jednotlivé věkové kategorie, včetně krátkého obsahu. Více informací je možno nalézt na webových stránkách knihovny www.npkk.cz.

·         Mgr. Šlapal upozornil na skutečnost, že mnohé školní knihovny nemají dostatek vhodných knih a také ne v dostatečném množství. Navíc některé neumožňují dětem snadný přístup ke knihám. Není dobré stavět do protikladu čtení a práci s internetem, internet se hodí pro určitý typ informace, např. krátký text.

·         PhDr. Novotná na příkladu ZŠ Ostrovní dokumentovala, že knihovna může fungovat jako školní klub, kde mají děti možnost trávit volný čas činnostmi, které jim vyhovují. Může to být čtení, práce s počítačem i další aktivity. Jedním z předpokladů dobrého fungování školních knihoven je finanční, materiální i personální zabezpečení. PhDr. Hausenblas vysvětlil, že řešení ČG je dobré začít ve školách, protože školní docházka je povinná, zatímco návštěva knihovny se odehrává na dobrovolné bázi.

·         Jana Hrubá se zajímala o to, zda MŠMT uvažuje o podpoře a motivaci učitelů, kteří v nějaké oblasti dosáhli dobrých výsledků, k autorskému a lektorskému působení. PhDr. Tomek reagoval konstatováním, že je možné, aby tito pedagogové např. rozdělili svůj úvazek mezi školu a vzdělávací aktivity pro kolegy, ale žádný doporučený postup stanoven není.

·         Mgr.Turková z odboru 22 MŠMT upozornila na podporu ČG prostřednictvím jednak rozvojových programů MŠMT, jednak strukturálních fondů EU. Další rozvojový program bude vyhlášen pravděpodobně v únoru 2009 (více ZDE). Výzvy 2. kola v rámci strukturálních fondů jednotlivé kraje zveřejňují od začátku roku 2009 (více ZDE).

·         Na otázku Mgr. Simonové, zda existuje konzistentní plán rozvoje ČG, PhDr. Tomek odpověděl záporně. ČG je vnitřně složitý systém, vytváří se soubor možných dílčích opatření, ale zatím není vůle vytvářet koncepce.

·         PhDr. Košťálová vyjádřila názor, že by bylo přínosné, aby vznikla platforma, kde by byly soustředěny informace o tom, jaké aktivity byly v oblasti ČG zahájeny a tím by mohl být dán základ k vytvoření její koncepce.

Na závěr moderátorka diskuse Jaroslava Simonová prezentovala stanovisko organizací sdružených ve SKAV: Čtenářská gramotnost je nesporně velmi důležitá a naši žáci v ní v mezinárodním srovnání dosahují podprůměrné výsledky. Bylo by proto žádoucí, aby byl připraven plán, jak čtenářskou gramotnost zlepšovat a aby do jeho přípravy bylo zapojeno široké spektrum aktérů v oblasti vzdělávání. Na to, že se čtenářská gramotnost začne zlepšovat »sama«, nelze spoléhat.

Příští kulatý stůl se uskuteční 19. února 2009 a jeho tématem bude matematická gramotnost.