Je nutno konstatovat, že celým dokumentem prolíná téma reformy vzdělávání a snaha uvést jednotlivé kroky do souladu a do souvislostí. Najdete tu hlavní trendy rozvoje ekonomiky a společnosti, jejich dopady na vzdělávací systém a evropské souvislosti. Podstatnou část tvoří zkvalitnění a modernizace vzdělávání (kurikulární reforma), vytvoření systému kvality počátečního vzdělávání, vytváření rovnosti příležitostí (pasáže věnované žákům se speciálními vzdělávacími potřebami i péči o žáky nadané a vytváření účinného poradenského systému), zvyšování profesionality a zlepšování pracovních podmínek pedagogických pracovníků (vzdělávání i odměňování), podporu dalšího vzdělávání, financování regionálního školství i podpůrné programy financované z ESF.
Každá část je uvedena vyhodnocením stavu, jsou stanoveny cíle a opatření. U některých jsou uvedeny možné varianty. Je stanoven způsob finančního krytí ze státního rozpočtu či z evropských fondů a případně potřeba legislativních úprav. Objevuje se tu dlouho postrádaná osvětová a informační kampaň, ocenění a podpora pedagogů. Určitě všechny potěší, že: »Pro úspěšnost kurikulárních reforem má rozhodující význam motivace a podpora ředitelů a pedagogických pracovníků, a to zvýšenou podporou jejich dalšího vzdělávání, ale i výchovou nové generace učitelů již na fakultách vzdělávajících učitele. Nezbytné je také ohodnotit práci učitelů podílejících se na reformních krocích školy.«
Úkolů stojí podle Dlouhodobého záměru před resortem školství obrovské množství. Ministerstvo si v něm závěrem stanoví pro budoucí období prioritní směry a základní cíle:
1. Dokončit změnu pojetí vzdělávání podle rámcových a školních vzdělávacích programů a účinně podpořit jejich uplatnění ve školách.
2. Vytvořit ucelený systém monitorování, hodnocení a vlastního hodnocení škol a školských zařízení.
3. Zajistit rovné příležitosti ke vzdělání pro všechny a poskytnut šanci na rozvinutí talentu pro nadané v prostředí bezpečné školy.
4. Připravit učitele na změny ve vzdělávání a jejich inovativní práci ohodnotit.
5. Dostupné a efektivní další vzdělávání pro měnící se společnost.
Skoro se chce říci: »K tomu všemu nám dopomáhej Bůh!«
Když ale tento dokument čtete, máte i v analytických pasážích pocit, jako by šlo v minulosti všechno jako po másle, jako by všechno bylo bez problémů. Je to výčet vyhotovených dokumentů, o chybách nebo potížích při realizaci reformy se decentně nehovoří. Rozhodně to nemá nic společného s evaluací ex ante, která vyhodnocuje dosažitelnost cílů v daných podmínkách, nebo se studií proveditelnosti. Ani slovo o lidském faktoru – ne, přece jen jsem našla jednu větu:»Přes doposud trvající výhrady ze strany některých pedagogů, začíná být stále větší počet těch, kteří se do jednotlivých etap reforem zapojují, účastní se vzdělávání jak pro ověřování RVP, tak tvorbu ŠVP na vlastních školách, podílí se na ověřování hodnocení žáků v uzlových bodech vzdělávací dráhy, na autoevaluaci škol.«
Trochu mi to neladí s názory učitelů, tak četně vyjadřovanými v posledních měsících v internetových diskusích, v tisku či v peticích. Co si myslí o dosavadních krocích reformy ti, kteří mají všechny ty bohulibé plány realizovat, zřejmě nikdo na ministerstvu nesleduje. Management každé firmy, která realizuje inovace, zkoumá bedlivě jako důležitý faktor také názorovou hladinu, připravenost a motivovanost lidí. Chce vědět, zda je to její silná nebo slabá stránka. Vysvětluje, snaží se pracovníky pro své záměry získat a radí se s nimi. Využívá dobrých nápadů a eliminuje negativisty. Práce s lidmi se netýká jen vzdělávání nebo odměňování. Personální práce by měla být nedílnou součástí takové strategie. Jinak sebekrásnější záměry zůstanou jen prázdnými floskulemi na papíře.
Učitelské listy 2006/2007, č. 8, str. 1