Orientační stanovení tvrdosti vody

Tvrdost vody je způsobena rozpuštěnými solemi ve vodě. Tuto fyzikální vlastnost můžeme posoudit jednoduchým pokusem.

K orientačnímu stanovení tvrdosti je potřeba připravit roztok mýdla v etanolu. K tomuto účelu je nutné nastrouhat na běžném kuchyňském struhadle 15 g mýdla a pak ho rozpustit v 250 ml 96 % etanolu. Směs necháme několik minut v klidu, pak zfiltrujeme. Filtrát použijeme ke stanovení tvrdosti vody.

Konkrétní postup je následující: do zkumavek nalijeme asi 10 ml nějakého vzorku vody a přikápneme asi 10 až 15 kapek etanolového extraktu mýdla. Zkumavky protřepeme a podle výšky pěny ve zkumavkách usuzujeme na tvrdost vody. Nejvyšší vrstva pěny se vytvoří ve velmi měkké vodě, zatímco v tvrdé vodě se vytvoří mnohem menší vrstva, případně se ve zkoumaném vzorku vody vytvoří vločky. K tomuto pokusu je vhodné použít vzorky destilované vody a velmi tvrdé vody. Ve vzorku destilované vody zjistíme nejvyšší vrstvu pěny, naproti tomu ve vzorku nejtvrdší vody je pěna velmi nízká a tento vzorek se zakalí vločkami. Mezi tímto rozmezím se nachází vzorek středně tvrdé vody.

Orientační stanovení dusičnanů ve vodě

Velké množství těchto sloučenin se do půdy a následně i do vody dostává zejména v důsledku hnojení přirozenými a průmyslovými hnojivy.

Ke stanovení dusičnanů můžeme použít činidlo AZOTAN, které lze zakoupit v prodejnách Akvaristiky. Provedení tohoto testu je velmi jednoduché a časově nenáročné. Trvá zhruba 15–20 minut. Do přiložené odměrky nalijeme 1 ml zkoumaného vzorku vody a doplníme do 10 ml destilovanou vodou. Na špičku nože přidáme redukční činidlo (označeno R) . Odměrku uzavřeme víčkem a protřepeme. Necháme chvíli odstát a pak přidáme 10 kapek roztoku (označeno A). Po 5 minutách přidáme 10 kapek roztoku (označeno B). Pokud vzorek vody obsahuje dusičnany, vznikne za několik minut fialové zbarvení. Intenzitu zbarvení porovnáme s přiloženou stupnicí, čímž určíme množství dusičnanů.

Orientační stanovení zahnívající vody

V odpadních vodách dochází k rozkladu organických látek, což nazýváme hnitím. Počáteční stádia tohoto procesu nejsou vizuálně patrná, ale můžeme je dokázat pomocí jednoduchého testu.

K tomuto účelu použijeme např. sklenici od jogurtu s uzávěrem, kterou naplníme vzorkem zahnívající vody a přidáme půl lžičky roztoku metylenové modři (0,1 g barviva rozpustíme ve 100 ml destilované vody). Sklenici uzavřeme a necháme stát při pokojové teplotě nejméně 5 dní. Průběžně sledujeme zbarvení. Pokud se vzorek vody odbarví, je to známka hnilobného procesu.

Doc. RNDr. Libuše Hrabí, Ph.D., RNDr. Olga Vránová, Ph.D.

Katedra biologie PdF UP

Purkrabská 2

771 40 Olomouc