Křesťanští demokraté podle něj mají být sociálně citliví, ale ne socialističtí.

Praha/ Podle posledního průzkumu společnosti STEM by se do Evropského parlamentu dostaly ČSSD, ODS, KSČM, lidovci a Strana zelených. Šanci má i SNK - Evropští demokraté. Oslovili jsme zajímavé kandidáty těchto stran a až do voleb, které proběhnou 5. a 6. června, je každé pondělí představíme. Prvního jsme zpovídali současného europoslance Jana Březinu, dvojku kandidátky KDU-ČSL.

* Minulý týden Evropský parlament (EP) schválil liberalizaci trhu s elektřinou a plynem. Čeští lidovci současně navrhují direktivní snížení cen elektřiny o 15 procent. Jak to jde dohromady?

Nikoli lidovci, ale předseda strany Jiří Čunek. Já podstatu jeho návrhu neznám.

* Ale názor snad máte, ne?

Jde o návrh, který asi osloví každého. Musí ale být proveditelný a nikoli celoplošný. Preferuji snížení cen výběrově pro ty skupiny obyvatel, které to prokazatelně potřebují. Křesťanští demokraté by měli být sociálně citliví, ale nikoli socialističtí.

* Co to znamená?

Pomoc konkrétním lidem v nouzi. Evropa zná třeba pojem energetická chudoba, tedy stav, kdy si lidé v zimě nemohou zahřát obydlí na potřebnou teplotu. VEP jsme proto v rámci energetického balíčku schválili povinnost států zajistit dodávky elektřiny sociálně slabým občanům, a to buď cestou národních akčních plánů v oblasti energetiky, nebo prostřednictvím systémů sociálního zabezpečení.

* EP přijímá zákony, které ze 70 procent přebírají národní parlamenty. K čemu tedy vlastní poslance máme?

Zákony nepřeklápíme automaticky, ale zapracovávámeje do naší legislativy. Navíc všechny daňové otázky, sociální a důchodové zabezpečení, zdravotní reforma jsou čistě vnitrostátní záležitosti.

* Vy se ale o post europoslance i šéfa lidovců ucházíte s heslem obhajoby národních zájmů. Lidé si vás spojují s bojem za zachování olomouckých tvarůžků. To jste asi neměl na mysli…

K obhajobě tvarůžků nebo Karlovarských oplatek jsem byl vyprovokován v EP, kde jsem reagoval na interpelace kolegů. Uznávání ochranných označení bylo doteď chápáno jako technická záležitost, ale najednou z toho někdo začal dělat politikum. Primárně se ovšem zabývám programy pro vědu a výzkum, energetickými zákony. V těchto oblastech skutečně bojuji za české zájmy, ale rozhodně nejsem nějaký národovec bránící pokroku.

* Co ve vašem pojetí znamená důraz na vzdělání? Souhlasíte s ministrem Liškou, který požadoval na projekt Dobrá škola 80 miliard korun?

Jednoznačně. Školství pracuje s tím, co je ve společnosti nejcennější, tedy s našimi dětmi.

* Proč by vám měli voliči dát hlas, když zároveň usilujete o místo předsedy KDU-ČSL?

Nominaci na druhé místo eurokandidátky jsem získal už dost dávno. Vnitrostranický vývoj šel mezitím směrem, který nepovažuji do budoucnosti za únosný. Místo postranní kritiky jsem se proto rozhodl kandidovat, ale to už bylo pozdě na odstoupení z eurovoleb.

* To byste v Bruselu seděl jako lidovecký boss?

Z kandidátky do EP neodstoupím, ale kdybych byl zvolen předsedou, z volené pozice se stáhnu a uvolním místo třetímu v pořadí, tedy panu Benešíkovi.

* Neláká vás představa nové křesťanské strany pod křídly Miroslava Kalouska?

S Mirkem Kalouskem jsme přátelé, ale s jeho myšlenkou dalšího politického subjektu nesouhlasím. Nemám důvěru v nově zakládané strany. Raději chci zlepšovat potenciál toho, co už existuje.

* Po boku s Kalouskem?

Pokud by zůstal v KDU, tak jistě. On plně odpovídá definici křesťanského demokrata, tedy člověka středopravého a zároveň sociálně citlivého.


Jan Březina (1954)
vystudoval Vysokou školu báňskou. Byl místostarostou Uničova a prvním hejtmanem Olomouckého kraje. K lidovcům vstoupil před dvaceti lety. Má dceru a syna. Domluví se čtyřmi jazyky.